25 Nd 60/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně M. B., zastoupené advokátem, proti žalované I. P., a. s., o zaplacení 150.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 6 C 359/2002, o návrhu žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř., takto: Věc vedená u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 6 C 359/2002 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Hodoníně. O d ů v o d n ě n í : Okresním soudem v Pardubicích je pod sp. zn. 6 C 359/2002 vedeno řízení o návrhu žalobkyně proti žalované na zaplacení 150.000,- Kč s příslušenstvím. Dne 7. 4. 2003 byl Nejvyššímu soudu České republiky předložen Okresním soudem v Pardubicích, spolu se spisem sp. zn. 6 C 359/2002, návrh žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně z důvodu vhodnosti, jenž nebyl blíže odůvodněn. Žalovaná ve svém vyjádření k návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Hodoníně projevila nesouhlas, neboť u Okresního soudu v Pardubicích, který je místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci podle ustanovení § 84 o. s. ř., již proběhlo první ústní jednání. Ohledně provedení důkazů navržených žalobkyní přichází v úvahu postup podle § 122 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný. Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění zák. č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. V daném případě Nejvyšší soud neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. Samotná okolnost, že žalobkyně má bydliště mimo obvod působnosti příslušného soudu, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k delegaci věci jinému soudu. Přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně proto není v posuzovaném případě vhodným opatřením k hospodárnějšímu, rychlejšímu a po skutkové stránce spolehlivějšímu a důkladnějšímu projednání věci. Proto Nejvyšší soud návrhu žalobkyně na přikázání věci nevyhověl. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28.května 2003 JUDr. Olga Puškinová,v.r. předsedkyně senátu