30 Cdo 917/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobkyně J. P., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1/ M.-K., s. r. o., 2/ J. S., zastoupenému advokátem, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 34 C 1/99, o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. prosince 2002, č. j. 1 Co 234/2002-156, takto: I. Dovolání druhého žalovaného se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jak vyplývá z obsahu spisu, dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. prosince 2002, č. j. 1 Co 234/2002- 156, kterým byl ve výroku ve věci samé potvrzen rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. května 2001, č. j. 34 C 1/99-88, ve znění usnesení ze dne 1. října 2001, č. j. 34 C 1/99-123, není v označené věci přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) a b) občanského soudního řádu (dále jen \"o. s. ř.\"). Protože takto by přípustnost dovolání v označené věci mohla být založena pouze již jen ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., avšak dovolací soud neshledal, že by v posuzované věci k naplnění předpokladů tohoto ustanovení došlo (§ 237 odst. 3 o. s. ř.), neobsahuje toto rozhodnutí odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.). Dovolací soud pouze připomíná, že nelze vyloučit, že určitá část výtek obsažených v dovolání spíše směřovala k ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. listopadu 2003 JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu