11 Tcu 170/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 30. listopadu 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o : Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. D., rozsudkem Obvodového soudu šestnáctého soudního obvodu pro okres Monroe, stát Florida, Spojené státy americké, ze dne 12. 9. 2003, sp. zn. CFK – 02-01127-A, a to pro trestný čin nezákonného obchodování, držení a pěstování fenylethylaminu a marihuany podle § 893.135, § 893.13, § 893.147 zákona státu Florida, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a jednoho dne. O d ů v o d n ě n í : Výše označeným rozsudkem Obvodového soudu šestnáctého soudního obvodu pro okres Monroe, stát Florida, Spojené státy americké, byl M. D. uznán vinným trestným činem nezákonného obchodování, držení a pěstování fenylethylaminu a marihuany podle § 893.135, § 893.13, § 893.147 zákona státu Florida, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a jednoho dne. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil v podstatě tím, že dne 22. 10. 2002 nebo někdy v této době v okrese M., stát F., nezákonně a vědomě prodával, opatřoval, vyráběl, dodával, do státu F. dovážel nebo měl ve skutečné nebo nepřímé držbě 200 nebo více gramů 3,4 – methylendioxymethamfetaminu (MDMA), nezákonně a vědomě prodával, vyráběl, dodával nebo držel s úmyslem prodat, vypěstovat nebo dodat konopí, z něhož se připravuje obecně známá marihuana, nebo materiál, sloučeninu, směs nebo přípravek s obsahem konopí, kontrolované látky, a dále měl nezákonně a vědomě ve skutečné nebo nepřímé držbě lulky používané jako obaly na narkotika zamýšlené k použití nebo určené k aplikaci návykové látky. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení amerického soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemskými soudy do evidence Rejstříku trestů. Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně podle § 4 odst. 3 téhož zákona platí, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že M. D. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. D. se dopustil závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Povaha této trestné činnosti a její rozsah výrazně zvyšují společenskou nebezpečnost jeho činu. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v již nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. listopadu 2004 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík