11 Tvo 16/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. května 2004 stížnost obviněného R. P., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 12. 2003, sp. zn. 2 To 206/03, a rozhodl t a k t o: Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného R. P. z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2003, sp. zn. 45 T 19/2002, byl obviněný R. P. uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let a tří měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu dalších sedmi obviněných. Proti tomuto rozsudku podali všichni obvinění odvolání a trestní věc se v době rozhodování o vazbě obviněného R. P. nacházela ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. 12. 2003, sp. zn. 2 To 206/03, podle § 71 odst. 4, 7 tr. řádu ponechal obviněného R. P. z důvodu uvedeného v ustanovení § 67 písm. a) tr. řádu i nadále ve vazbě. Proti tomuto usnesení podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost, neboť s ponecháním ve vazbě nesouhlasí a proto navrhuje, aby byl z vazby propuštěn. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. O důvodnosti vazby obviněného R. P. bylo v průběhu dosavadního řízení opakovaně rozhodováno, naposledy usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 12. 2003, kterým byl ponechán ve vazbě, neboť u něj byl i nadále shledán důvod vazby útěkové. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným závažným trestným činem, jedná se o cizího státního příslušníka a s ohledem na žalovanou trestnou činnost mu stále hrozí přísný trest. Za tohoto stavu je obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, i nadále reálná. V tomto směru lze odkázat na zdůvodnění všech předchozích rozhodnutí, včetně výroku i odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného R. P. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. V současné době jsou ovšem úvahy o důvodnosti vazby obviněného R. P. zbytečné, protože usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 2. 2004 byla trestní věc obviněného pravomocně skončena a obviněný byl převeden z vazby do výkonu trestu odnětí svobody. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 13. května 2004 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera