11 Tvo 8/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. února 2004 stížnost obviněného J. S., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 2. 2004, sp. zn. 2 To 8/2004, a rozhodl t a k t o : Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného J. S. z a m í t á. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2003, sp. zn. 63 T 15/03, byl obviněný J. S. uznán vinným trestnými činy šíření toxikomanie podle § 188a odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., trestným činem ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 tr. zák., trestným činem omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1 tr. zák., dvěma trestnými činy vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák. a dvěma trestnými činy znásilnění podle § 241 odst. 1 tr. zák. a podle § 241 odst. 1, 2 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného R. Š. Proti tomuto rozsudku podali oba obvinění odvolání a trestní věc se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 2. 2004, sp. zn. 2 To 8/2004, podle § 71 odst. 4, 7 tr. řádu ponechal obviněného J. S. i nadále ve vazbě. Proti tomuto usnesení podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost, neboť s ponecháním ve vazbě nesouhlasí a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil, a aby byl z vazby propuštěn na svobodu. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. O důvodnosti vazby obviněného J. S. bylo v průběhu dosavadního řízení opakovaně rozhodováno, naposledy usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 2. 2004, kterým byl ponechán ve vazbě, neboť u něj byly i nadále shledány důvody vazby útěkové a předstižné. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným celou řadou závažných trestných činů, v minulosti byl opakovaně, mimo jiné i za trestný čin znásilnění, soudně trestán, a v případě pravomocného prokázání viny mu stále hrozí uložení vysokého trestu. Za tohoto stavu je obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, stejně jako obava z opakování trestné činnosti, i nadále reálná. V tomto směru lze odkázat na zdůvodnění všech předchozích rozhodnutí, včetně výroku i odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného J. S. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. února 2004 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera