20 Cdo 548/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslava Jirmanové a JUDr. Vladimíra Kurky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné V. z. p. Č. r., proti povinnému J. K., srážkami ze mzdy pro 6.700,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 23 E 127/2001, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. července, č.j. l7 Co 320/2003-13, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným rozhodnutím městský soud odmítl odvolání povinného proti usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 21.března, č. j. 23 E 127/01-5 s odůvodněním, že povinný přes výzvu soudu prvního stupně (ve smyslu ustanovení § 43 odst. 2 občanského soudního řádu /dále již jen „o.s.ř.“/) neodstranil nedostatky odvolání bránící pokračování odvolacího řízení; zároveň žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů tohoto řízení. Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním. Dovolání není přípustné. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. přípustnost dovolání nezakládají, jelikož rozhodnutí, jímž bylo odvolání odmítnuto, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. není dovolání přípustné rovněž, jelikož jím napadené (navíc nemeritorní - srov. též odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu z 3. října 2002, sp. zn. 26 Cdo 1712/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2002 pod poř. č. 196) usnesení není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím. Nejvyšší soud proto, aniž se zabýval nedostatkem podmínky řízení podle § 241 o.s.ř. (§ 241b odst. 2 věta druhá o.s.ř.) dovolání bez jednání (§ 243a odst. l věta první o.s.ř.) podle ustanovení § 243a odst. 5 a § 218 písm. c/ o.s.ř. jako nepřípustné odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku, proto, že oprávněné, jež by měla právo na jejich náhradu podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř., takové náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 22.dubna 2004 JUDr. Vladimír Mikušek, v.r. předseda senátu