29 Odo 202/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně A. P., proti žalovanému V. B., o zaplacení částky 221.975,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 6 C 151/96, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. února 2002, čj. 38 Co 110/99-103, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Odvolací soud napadeným rozsudkem změnil rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 29. prosince 1998, čj. 6 C 151/96-85, ve výroku, kterým tento soud zamítl žalobu na zaplacení částky 133.185,- Kč s příslušenstvím V. B., tak, že zamítl žalobu, aby žalovanému V. B. bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 221.975,- Kč s příslušenstvím. Současně odvolací soud změnil i výrok o nákladech řízení před soudem prvního stupně tak, že žalovanému V. B. náhradu nákladů nepřiznal. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které bylo osobně podáno u soudu prvního stupně dne 31. července 2002. Podle části dvanácté, hlavy I., bodu 17., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (jak tomu bylo s ohledem na ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 15., zákona č. 30/2000 Sb. v tomto případě a jak také výslovně uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.“). Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 2 o. s. ř.). Rozsudek odvolacího soudu byl, jak vyplývá z dodejky založené ve spisu na čl. 105, žalobkyni (jejímu zástupci) doručen dne 4. června 2002. Stejného dne byl rozsudek doručen i žalovanému (jeho zástupci) a nabyl tak právní moci. Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř. byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 4. červenec 2002 (pátek). Dovolání podané až 31. července 2002 je tedy opožděné. Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 4, 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. (per analogiam), neboť žalobkyně, která z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalovanému v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 1. září 2004 JUDr. Ivana Štenglová, v.r. předsedkyně senátu