3 Tdo 203/2004 - I U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. března 2004 o dovolání A. K. a v souvislosti s ním za splnění podmínek vymezených v ustanovení § 265k odst. 2 věty poslední tr. ř. i o věci M. O., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici v K., proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 4 To 359/2003 ze dne 12. 8. 2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 6 T 191/2002, t a k t o : Podle § 256l odst. 4 trestního řádu se obviněný M. O. nebere do vazby. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 6 T 191/2002 ze dne 28. 4. 2003 byl M. O. uznán vinným v bodě 1) citovaného rozsudku trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 trestního zákona (dále jen tr. zák.) a trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák., a to ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. 4 To 359/2003 ze dne 12. 8. 2003. Pro uvedené trestné činy mu byl uložen citovaným rozsudkem podle § 250 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků a pro výkon takto uloženého trestu byl zařazen do věznice s ostrahou. Je na tomto místě nutno uvést, že shora citovanými rozhodnutími byl uznán vinným v téže věci i A. K., a to trestnými činy podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. /v bodě 1) citovaného rozsudku/, zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák. /v bodě 2) citovaného rozsudku/ a křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr. zák. /v bodě 3) citovaného rozsudku/. Proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 4 To 359/2003 ze dne 12. 8. 2003 podal A. K. dovolání, o kterém Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) rozhodl usnesením sp. zn. 3 Tdo 203/2004 ze dne 24. 3. 2004 tak, že podle § 265k odst. 1, 2 a § 265l odst. 1 trestního řádu (dále jen tr. ř.) usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 4 To 359/2003 ze dne 12. 8. 2003 a rozsudek Městského soudu v Brně sp. zn. 6 T 191/2002 ze dne 28. 4. 2003 zrušil, a to v bodě 1) citovaného rozsudku i v navazujících trestech a výrocích o náhradě škody, a to podle § 265k odst. 2 poslední věta i ve vztahu k obviněnému M. O. Současně zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Městskému soudu v Brně potom přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že obviněnému M. O. byl citovaným rozsudkem Městského soudu v Brně uložen za sbíhající se dvojnásobný trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák. a trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1, 2 tr. zák., jimiž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 10 T 172/2001 ze dne 2. 1. 2003 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. 7 To 147/2003 ze dne 10. 4. 2003 podle § 250 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák., souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Citovaným rozsudkem byl také podle § 35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Brně sp. zn. 10 T 172/2001 ze dne 2. 1. 2003 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. 7 To 147/2003 ze dne 10. 4. 2003, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Je nutné dodat, že rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 10 T 172/2001 ze dne 2. 1. 2003 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. 7 To 147/2003 ze dne 10. 4. 2003 byl M. O. uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Usnesením Městského soudu v Brně sp. zn. 6 T 191/2002 ze dne 3. 9. 2003 byla s ohledem na již uvedené M. O. započtena do souhrnného trestu odnětí svobody v trvání dvou roků nepodmíněně, uloženého mu rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 6 T 191/2002 ze dne 28. 4. 2003 část vykonaného trestu odnětí svobody od 29. 11. 2002-7,45 hod. do 3. 9. 2003 z rozsudku Městského soudu v Brně sp. zn. 10 T 172/2001 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. 7 To 147/2003 ze dne 10. 4. 2003, který byl shora citovaným rozhodnutím o uložení souhrnného trestu zrušen ve výroku o trestu (§ 38 odst. 2 tr. zák., § 334 odst. 1 tr. ř.). Citovaným usnesením Nejvyšší soud takto zrušil celý výrok o trestu obsažený v rozsudku Městského soudu v Brně sp. zn. 6 T 191/2002 ze dne 28. 4. 2003 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. 4 To 359/2003 ze dne 12. 8. 2003 a na základě této skutečnosti tak M. O. vykonává v současné době trest odnětí svobody, který mu byl shora citovaným rozsudkem Městského soudu v Brně (sp. zn. 10 T 172/2001) uložen v trvání jednoho roku. V souvislosti s touto skutečností nezbylo Nejvyššímu soudu než podle ustanovení § 265l odst. 4 tr. ř. rozhodnout o vazbě. S poukazem na shora uvedené pak rozhodl tak, že podle § 265l odst. 4 tr. ř. se M. O. do vazby nebere. Citované rozhodnutí Nejvyššího soudu o zrušení souhrnného trestu z rozsudku Městského soudu v Brně (sp. zn. 6 T 191/2002 ze dne 28. 4. 2003 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. 4 To 359/2003) se týká i té části v níž byl zrušen výrok o trestu uloženého obviněnému O. rozsudkem dřívějším (Městského soudu v Brně sp. zn. 10 T 172/2001 ze dne 2. 1. 2003 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. 7 To 147/2003 ze dne 10. 4. 2003) a byla zrušena i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující (§ 35 odst. 2 tr. zák.). Důvod na základě kterého obviněný vykonával trest odnětí svobody v trvání dvou roků, plynoucí z již citovaných rozhodnutí, která Nejvyšší soud rovněž již citovaným rozhodnutím zrušil, tak pominul a přestal tak existovat zákonný důvod, na jehož základě by tak mohl být předmětný trest odnětí svobody na obviněném vykonáván. Na druhé straně však tím, že Nejvyšší soud vydal shora označené rozhodnutí, se stal aktuálním výkon trestu („obživl“) uložený citovanými rozhodnutími v trvání jednoho roku, ze kterého obviněný vykonal jeho část v době od 29. 11. 2002-7,45 hod. do 3. 9. 2003, když výkon tohoto trestu obviněným O. takto ještě nebyl ukončen. Protože výkon tohoto trest za daných okolností nebyl obviněným O. ukončen, bude nutné, aby v něm na základě jeho nařízení pokračoval s příslušným zápočtem jeho vykonané části. S poukazem na uvedené proto Nejvyšší soud rozhodl podle § 265l odst. 4 tr. ř. tak, že M. O. v předmětné věci do vazby nevzal. Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 24. března 2004 Předseda senátu: Mgr. Josef Hendrych Vypracoval: JUDr. Vladimír Jurka