30 Cdo 1057/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Karla Podolky ve věci péče o nezletilého J. F., zastoupeného Městským úřadem v M. jako opatrovníkem, syna H. F. a J. F., zastoupeného advokátem, o návrhu matky na úpravu styku a o návrhu otce na změnu výchovy, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. P 63/2000, o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. září 2003, č.j. 26 Co 327/2003-451, takto: I. Dovolání otce se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. září 2003, č.j. 26 Co 327/2003-451, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 27. března 2003, č.j. P 63/2000-430, kterým byl jednak zamítnut návrh otce na změnu výchovy nezletilého J. a jednak byl upraven styk otce s tímto nezletilým a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud též rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal otec včasné dovolání. K uvedenému dovolání otce nebylo ostatními účastníky podáno vyjádření. Dovolání otce není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé je upravena v ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. b) o.s.ř. však dovolání podle již uvedeného předchozího odstavce není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení. Z uvedeného je zřejmé, že v označené věci bylo soudy obou stupňů rozhodováno v otázce upravené zákonem o rodině (aniž by šlo o některou ze zákonem vymezených výjimek). Proto není v této věci proti rozsudku odvolacího soudu s přihlédnutím ke zmíněnému ustanovení § 237 odst. 2 písm. b) o.s.ř. dovolání přípustné. Za tohoto stavu tedy Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) dovolání otce jako nepřípustné odmítl (243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s § 218 písm. c) téhož zákona). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 ve spojení s § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 a § 151 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy dovolání otce bylo sice odmítnuto, avšak ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. srpna 2004 JUDr. Pavel Pavlík, v.r předseda senátu