32 Odo 1180/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně K. p., a.s., zastoupené, advokátem, proti žalovanému P. M., o zaplacení částky 1 527 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 4 C 804/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 26. února 2003 č. j. 4 C 804/2002 - 43 a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. července 2003 č. j. 6 Co 1586/2003 - 61, takto : I. Řízení o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 26. února 2003 č. j. 4 C 804/2002 - 43 se zastavuje. II. Dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. července 2003 č. j. 6 Co 1586/2003 - 61 se odmítá. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Písku rozsudkem ze dne 26. února 2003 č. j. 4 C 804/2002-43 uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1 527 Kč s 10% úrokem z prodlení od 29. 3. 2000 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení. Proti uvedenému rozsudku podal žalovaný odvolání, které Krajský soud v Českých Budějovicích jako nepřípustné podle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) usnesením ze dne 4. července 2003 č. j. 6 Co 1586/2003 – 61 podle § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Žalovaný poté podal dovolání, ve kterém napadl rozhodnutí soudu prvního stupně i rozhodnutí odvolacího soudu. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. § 236 odst. 1 o. s. ř.). Rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 26. února 2003 č. j. 4 C 804/2002-43 v této věci není rozhodnutím odvolacího soudu; jde o rozhodnutí soudu prvního stupně a již z tohoto důvodu je jeho přezkum dovolacím soudem vyloučen; občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání podaného proti takovémuto rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. § 10a o. s. ř.). Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalovaného proti shora označenému rozsudku Okresního soudu v Písku zastavil (§ 243c odst. 1, § 104 odst. 1 o. s. ř.). Nejvyšší soud se dále zabýval tou částí dovolání, kterou dovolatel napadá usnesení odvolacího soudu a zkoumal, zda je dovolání v této části přípustné. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je vymezena v § 237 až 239 o. s. ř. Podle § 237, § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu v případech zde taxativně vymezených. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání, nelze podřadit pod žádný případ vymezený v uvedených ustanoveních občanského soudního řádu. Protože v projednávané věci nejsou zákonné předpoklady přípustnosti dovolání splněny, dovolací soud dovolání v této části podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 o. s. ř., § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly. V Brně dne 28. ledna 2004 JUDr. Zdeněk Des,v.r. předseda senátu