32 Odo 219/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Jiřího Macka ve věci žalobkyně P., b. z., a.s., proti žalované H. W., s.r.o., zastoupené, advokátkou, o zaplacení částky 355 543 Kč s příslušenstvím a o vzájemné žalobě o 793 112,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 123/99, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. června 2003 č. j. 6 Cmo 159/2002-142, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 30. ledna 2002 č. j. 37 Cm 123/99-117 zamítl žalobu, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 355 543 Kč, zamítl vzájemnou žalobu žalované, aby byla žalobkyně povinna zaplatit žalované částku 437 569,50 Kč se 17% úrokem z prodlení p. a. od 13. 3. 2000 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 18. června 2003 č. j. 6 Cmo 159/2002-142 rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. v bodu I a IV výroku změnil tak, že se žalované ukládá povinnost zaplatit žalobkyni 355 543 Kč, změnil výrok o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu, pokud jím byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ukládajícím povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 355 543 Kč a ve výrocích, kterými byla žalované stanovena povinnost nahradit náklady řízení před soudem prvního stupně a náklady odvolacího řízení, podala žalovaná dovolání. Žalobkyně ve vyjádření k dovolání navrhla zamítnutí dovolání jako nepřípustného. Podáním ze dne 25. listopadu 2004 vzala žalovaná dovolání v celém rozsahu zpět. Nejvyšší soud České republiky po účinném zpětvzetí dovolání dovolací řízení podle § 243b odst. 5 věty druhé o. s. ř. zastavil. Ještě před rozhodnutím o zastavení řízení žalobkyně svým podáním ze dne 17. 9. 2004 navrhla, aby bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví na straně žalobce, a to s ohledem na to, že 19. 9. 2004 uzavřela se společností A. B., a.s., smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení. Podle § 107a o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení namísto dosavadního účastníka. V dovolacím řízení se však § 107a o. s. ř. nepoužije (srov. § 243c odst. 1 o. s. ř.). Důvodem je to, že pro rozhodnutí o dovolání je rozhodující stav, jaký tu byl v době vyhlášení (vydání) napadeného rozhodnutí. Nejvyšší soud proto o uvedeném návrhu žalobkyně nerozhodoval. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. listopadu 2004 JUDr. Zdeněk Des,v.r. předseda senátu