11 Tvo 1/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. ledna 2005 stížnost obviněného J. O., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 12. 2004, sp. zn. 3 To 200/2004, a rozhodl t a k t o : Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného J. O. z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 21. 6. 2004, sp. zn. 53 T 2/2004, byl obviněný J. O. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák. a dvěma trestnými činy podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jedenácti a půl roku, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, a k povinnosti nahradit škodu. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného JUDr. P. S. Proti tomuto rozsudku podali oba obvinění odvolání a trestní věc obviněného J. O. se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 7. 12. 2004, sp. zn. 3 To 200/2004, podle § 71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu ponechal obviněného J. O. z důvodu uvedeného v ustanovení § 67 písm. a) tr. řádu i nadále ve vazbě. Proti tomuto usnesení podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost, kterou dosud blíže nezdůvodnil. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. Obviněný J. O. byl vzat do vazby usnesením Městského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2003, sp. zn. 70 Nt 3819/2003, z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) tr. řádu. O důvodnosti vazby obviněného J. O. bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 12. 2004, kterým byl ponechán ve vazbě, neboť u něj byl i nadále shledán důvod vazby útěkové. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným závažnými trestnými činy, ale s ohledem na to, že rozsudek není pravomocný a trestní řízení se nachází v odvolacím stadiu, je nebezpečí, že by se obviněný na svobodě vyhýbal uložení nebo výkonu přísného trestu, i nadále reálné. Zanedbatelné rovněž není, že trestní stíhání obviněného bylo zpočátku vedeno jako řízení proti uprchlému. Obava z vyhýbání se trestnímu řízení ať již tím, že by obviněný mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, proto nepominula. V tomto směru lze odkázat na zdůvodnění všech předchozích rozhodnutí, včetně výroku i podrobného odůvodnění usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s napadeným rozhodnutím plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného J. O. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti shromáždění důkazů, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. ledna 2005 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera