11 Tvo 17/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud v trestní věci obviněného Ing. J. P., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. 5. 2005 stížnost obhájce JUDr. J. N. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. 6 To 6/2005, a rozhodl t a k t o: Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obhájce JUDr. J. N. z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2004, sp. zn. 40 T 15/2000, byl obviněný Ing. J. P. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šesti roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a k trestu zákazu činnosti. Současně bylo rozhodnuto o náhradě škody. Proti tomuto rozsudku podali obviněný a poškození odvolání a věc byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. 6 To 6/2005, podle § 66 odst. 1, 3 tr. řádu rozhodl o předání obhájce JUDr. J. N., advokáta se sídlem v H., příslušnému orgánu ke kárnému postihu s odůvodněním, že se obhájce obviněného přes opakované upozornění předsedy senátu v tom smyslu, že jeho žádosti o přeložení veřejného zasedání na jiný termín nevyhovuje, k tomuto veřejnému zasedání nedostavil, zmařil tak toto veřejné zasedání, které bylo nutno, pouze a jedině z důvodů stojících jednoznačně na straně obhájce, přeložit na jiný termín. Tímto svým jednáním zapříčinil obhájce průtahy v řízení. Proti tomuto usnesení podal obhájce JUDr. J. N. stížnost, kterou zdůvodnil tím, že jeho jednání neobsahovalo úmysl zmařit konání veřejného zasedání. Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. Ustanovení § 66 odst. 3 tr. řádu upravuje postup soudu při kárném provinění obhájce. Pokud se obhájce dopustí jednání uvedeného v § 66 odst. 1 tr. řádu, není mu ukládána pořádková pokuta, ale věc je předána příslušnému orgánu, v tomto případě České advokátní komoře, ke kárnému postihu. Soud tedy přímo o kárném provinění obhájce nerozhoduje, ale věc předá k rozhodnutí příslušnému kárnému orgánu. Z uvedeného tak vyplývá, že soud neposuzuje, zda se obhájce kárného provinění dopustil či nikoliv a k posouzení této otázky postupuje věc příslušnému kárnému orgánu advokacie. Pokud v dané věci Vrchní soud v Olomouci tímto způsobem řešil vzniklou situaci, jeho postupu, který je zcela v souladu s ustanovením § 66 odst. 3 tr. řádu, nelze nic vytknout, a proto se stížnost obhájce JUDr. J. N. proti rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci nemohla shledat s úspěchem. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. května 2005 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera