11 Tvo 25/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. 5. 2005 stížnost obviněného K. F., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 3. 2005, sp. zn. 2 To 31/2005, a rozhodl t a k t o : Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného K. F. z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 28. 12. 2004, sp. zn. 6 T 128/2004, byl obviněný K. F. uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., trestným činem nepřekažení trestného činu podle § 167 odst. 1 tr. zák. a trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti roků a šesti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného Libora Vejmělka. Proti tomuto rozsudku podali oba obvinění odvolání a trestní věc se v době rozhodování o vazbě nacházela ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 30. 3. 2005, sp. zn. 2 To 31/2005, podle § 71 odst. 4, 7 tr. řádu ponechal obviněného K. F. nadále ve vazbě. Dále bylo rozhodnuto o vazbě obviněného Libora Vejmělka. Proti výroku o ponechání ve vazbě podal obviněný K. F. přímo do protokolu o veřejném zasedání stížnost, kterou dosud blíže nezdůvodnil. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. Obviněný K. F. byl vzat do vazby usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 10. 1. 2004, sp. zn. Nt 52/2004, z důvodu § 67 písm. c) tr. řádu. O důvodnosti vazby obviněného bylo v průběhu dalšího řízení opakovaně rozhodováno, naposledy usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 3. 2005, kterým byl ponechán ve vazbě, neboť u něj byl i nadále shledán důvod vazby předstižné. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným závažnou trestnou činností, za kterou mu byl uložen poměrně dlouhý trest odnětí svobody. Hrozba trestu, spolu s charakterem žalované trestné činnosti a skutečností, že obviněný byl v minulosti za úmyslné trestné činy odsouzen, činí obavu, že by na svobodě trestnou činnost, pro níž je stíhán, opakoval, zcela reálnou. Za tohoto stavu je možno se s rozhodnutím vrchního soudu ztotožnit a na jeho odůvodnění odkázat. V současné době jsou ovšem veškeré úvahy o důvodnosti vazby obviněného K. F. zbytečné, protože usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 4. 2005 byla trestní věc obviněného pravomocně skončena a on byl převeden z vazby do výkonu trestu odnětí svobody. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. května 2005 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera