20 Cdo 2648/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného D., a. s., proti povinnému J. B., prodejem movitých věcí pro částku 206,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 2 E 331/2002, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze z 28. 1. 2003, č.j. 22 Co 27/2003-17, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 18. 6. 2002, č. j. 2 E 331/2002-7 (kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí), podal povinný dovolání. Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán, soud ho usnesením z 30. 4. 2003, doručeným mu 14. 5. téhož roku, vyzval, aby si ve lhůtě 1 měsíce od doručení zvolil zástupcem advokáta a zároveň ho poučil, že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolání odmítne (správně dovolací řízení zastaví). Dovolatel však vytčený nedostatek neodstranil. Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 občanského soudního řádu ve znění účinném v době podání dovolání (dále též jen „o.s.ř.“) plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje. Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn skutečností, že povinný z procesního hlediska zavinil zastavení dovolacího řízení, a že oprávněnému, jenž by jinak měl na náhradu nákladů tohoto řízení právo podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř., náklady dovolacího řízení prokazatelně (podle obsahu spisu) nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. listopadu 2005 JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r. předseda senátu