20 Cdo 960/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky – Ministerstva financí – Finančního úřadu v Bruntále, Ruská 3, proti povinnému R. J., prodejem nemovitostí pro částku 841.666,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále – pobočky v Krnově pod sp. zn. 2 E 1532/2002, za účasti manželky povinného L. J., o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. září 2003, č. j. 9 Co 680/2003 - 31, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 13. března 2003, č. j. 2 E 1532/2002 – 22 (kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí), podal povinný dovolání. Protože dovolání mělo vady bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a z obsahu spisu nevyplývalo, že by dovolatel byl v dovolacím řízení zákonem stanoveným způsobem zastoupen, případně že by byl právnicky vzdělán, okresní soud jej usnesením z 12. února 2004, doručeným mu 18. února 2004, vyzval, aby si ve lhůtě 20-ti dnů od doručení zvolil advokáta, který by jeho podání nahradil nebo doplnil podáním vlastním, a poučil jej, že jinak řízení zastaví. Dovolatel však vytčený nedostatek neodstranil. Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje. Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil. Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněné však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měla dle § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 12. dubna 2005 JUDr. Vladimír Mikušek, v. r. předseda senátu