22 Cdo 86/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců: a) V. Š., a b) E. Š., proti žalované L. G., zastoupené advokátkou, o souhlas ke stavebním pracem, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 34 C 32/2004, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. listopadu 2004, č. j. 5 Co 2674/2004-50, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích jako soudu odvolacího ze dne 23. listopadu 2004, č. j. 5 Co 2674/2004-50, bylo změněno usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích (dále „soud prvního stupně“) ze dne 27. 10. 2004, č. j. 34 C 32/2004-43, ve výroku v odstavci III. o nákladech řízení tak, že „žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 2.325 Kč do tří dnů od právní moci unesení k rukám právní zástupkyně žalované J. K., advokátky.“ Dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti tomuto usnesení podali žalobci dovolání, kterým se podle obsahu domáhají, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněnými osobami, když nesplnění podmínky jejich zastoupení advokátem v daném případě není důvodem k zastavení dovolacího řízení (§ 241b odst. 2 OSŘ), dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. l OSŘ). Podmínky přípustnosti proti rozhodnutí odvolacího soudu jsou upraveny v ustanoveních § 237, § 238, § 238a a § 239 OSŘ. Napadeným usnesením rozhodl odvolací soud o nákladech řízení a nejde tak o rozhodnutí ve věci samé nebo o případy uvedené v § 238, § 238a a § 239 OSŘ. Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení není přípustné (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, publikované pod R 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není přípustné, bylo dovolacím soudem podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) OSŘ odmítnuto. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 151 odst. l OSŘ, neboť žalobci, jejichž dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů nemají právo a žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. ledna 2005 JUDr. Marie Rezková , v.r. předsedkyně senátu