8 Tdo 179/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. února 2005 o dovolání obviněného L. L. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 10. 2004, sp. zn. 4 To 299/2004, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 6 T 430/2002, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného L. L. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 6 T 430/2002, byl obviněný L. L. uznán vinným trestným činem neodvedení daně, pojistného na sociálním zabezpečení, na zdravotním pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle § 147 odst. 1 tr. zák. a za podmínek uvedených v tomto ustanovení odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvaceti čtyř měsíců. Podle § 59 odst. 2 tr. zák. mu byla dále uložena povinnost splácet ve zkušební době podmíněného odsouzení dlužné platby. Na základě uvedeného rozsudku soudu I. stupně bylo současně rozhodnuto o vině spoluobviněného I. H. a byl mu uložen souhrnný trest; podle § 35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2003, sp. zn. 3 T 248/2001, který nabyl právní moci dne 25. 11. 2003, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Proti odsuzujícímu rozsudku podali oba obvinění odvolání, přičemž obviněný L. L. jej zaměřil výhradně do výroku o uloženém trestu; Krajský soud v Brně tyto opravné prostředky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 7. 10. 2004 a rozsudkem sp. zn. 4 To 299/2004 rozhodl ohledně obviněného L. L. tak, že napadený rozsudek za podmínek uvedených v § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o uloženém trestu a podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. mu nově uložil trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Současně odvolací soud rozhodl ohledně spoluobviněného I. H., a to tak, že podle § 257 odst. 1 písm. c) tr. ř. napadený rozsudek v předmětné části zrušil a trestní stíhání pro výše uvedený skutek, v němž byl soudem prvního stupně spatřován trestný čin podle § 147 odst. 1 tr. zák., s ohledem na § 223 odst. 1 tr. ř. z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. ve vztahu k tomuto obviněnému zastavil. Uvedený rozsudek odvolacího soudu přitom obsahoval náležité poučení o dovolání podle ustanovení § 125 odst. 3 tr. ř., a to o všech údajích týkajících se tohoto mimořádného opravného prostředku včetně nutnosti, aby dovolání obviněného bylo podáno prostřednictvím obhájce (§ 265d tr. ř.), a uvedení lhůty k podání dovolání. Jak vyplývá z tzv. dodejek založených na č. l. 237 spisu, opis rozhodnutí odvolacího soudu byl doručen obviněnému L. L., jenž v této době nebyl právně zastoupen, dne 2. 11. 2004. Z tzv. doručenky založené na shodném č. l. je pak zřejmé, že Městskému státnímu zastupitelství v Brně bylo předmětné rozhodnutí doručeno dne 27. 10. 2004. Obviněnému I. H. byl opis rozhodnutí odvolacího soudu doručen dne 8. 11. 2004 a jeho obhájci JUDr. I. W. dne 1. 11. 2004. Proti posledně citovanému rozsudku odvolacího soudu (v dovolání uvedeno proti rozsudku Městského soudu v Brně ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně) podal obviněný prostřednictvím obhájce JUDr. D. S., CSc., dne 12. 1. 2005 dovolání, přičemž tak učinil na poště a zásilku adresoval Městskému soudu v Brně, jemuž byla doručena dne 14. 1. 2005. Existenci dovolacích důvodů spatřoval v ustanoveních § 265b odst. 1 písm. g) a písm. f) tr. ř. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit, a zda je podala osoba oprávněná. V uvedených ohledech Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř. neboť napadá rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest. Obdobně shledal, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.] a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1 tr. ř.). Naproti tomu však dovolací soud zjistil, že dovolání obviněného bylo podáno opožděně. Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení v případě, že se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle odstavce třetího téhož ustanovení lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Konečně podle odstavce čtvrtého tohoto ustanovení navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné. V daném případě, jak již bylo výše zmíněno, byl opis rozhodnutí odvolacího soudu doručen obviněnému L. L. dne 2. 11. 2004, přičemž obviněný v této době nebyl právně zastoupen. Lhůta k podání dovolání tak ve smyslu shora citovaných ustanovení běžela ode dne doručení rozhodnutí soudu druhého stupně obviněnému a skončila mu dne 3. 1. 2005 (2. 1. 2005 byla neděle, proto s ohledem na ustanovení § 60 odst. 2, 3 tr. ř. se pokládá za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den). Jestliže dovolání obviněného bylo podáno na poště a adresováno Městskému soudu v Brně až dne 12. 1. 2005, stalo se tak po uplynutí lhůty stanovené zákonem k jeho podání. Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§ 265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněného L. L. podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno opožděně. Své rozhodnutí přitom učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 16. února 2005 Předseda senátu: JUDr. Jan B l á h a