11 Tvo 5/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 23. února 2006 stížnost obviněného T. P. , proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 11. 2005, sp. zn. 5 To 55/2005, a rozhodl t a k t o: Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného T. P. z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, ze dne 1. 4. 2005, sp. zn. 53 T 3/2004, byl obviněný T. P. , uznán vinným pokusem trestného činu podvodu podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 250 odst. 1, 4 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi roků a šesti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného ing. arch. P. Ch. Proti tomuto rozsudku podal obviněný T. P. odvolání a trestní věc byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci jako soudu odvolacímu. V průběhu veřejného zasedání namítl obviněný T. P. podjatost předsedy senátu Vrchního soudu v Olomouci JUDr. I. L. s tím, že tento má být v kontaktu s předsedou nalézacího soudu JUDr. B. M., kdy po vzájemné domluvě ve věci rozhodují nesprávně, zamítají mu žádosti a ponechávají ho i nadále ve vazbě. V podstatě ty stejné námitky uplatnili vůči předsedovi senátu Vrchního soudu v Olomouci i rodinní příslušníci obviněného. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 11. 2005, sp. zn. 5 To 55/2005, bylo podle § 31 odst. 1 tr. řádu rozhodnuto, že předseda senátu Vrchního soudu v Olomouci JUDr. I. L. není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného T. P. z důvodů uvedených v § 30 odst. 1 tr. řádu. Proti tomuto usnesení podal obviněný T. P. stížnost, v níž v podstatě zopakoval své pochybnosti o nestranném rozhodování předsedy senátu Vrchního soudu v Olomouci JUDr. I. L. a navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a nově rozhodl, že v dané věci podjatost skutečně existuje. Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. Podle § 30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat. V projednávané věci nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o mimoslužebním vztahu mezi soudcem odvolacího soudu JUDr. I. L. a soudcem nalézacího soudu JUDr. B. M. Za tohoto stavu je nutno námitky obviněného považovat za ničím nedoložené podezření, které nemůže vést k vyloučení JUDr. I. L. z úkonů trestního řízení a v podrobnostech lze odkázat na odůvodnění napadeného usnesení. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 23. února 2006 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera