NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 20 Cdo 558/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného města V. proti povinným 1/ J. M. a 2/ A. M., vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 10 E 59/2001, o dovolání povinné 2/ proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2005, č.j. 12 Co 400/2005-51, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Povinná 2/ napadla dovoláním v záhlaví uvedené rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil usnesení ze dne 31. 1. 2005, č.j. 10 E 59/2001-41, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 3. 2005, č.j. 10 E 59/2001-44, jímž Okresní soud ve Vyškově nařídil výkon rozhodnutí. Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinná 2/ byla právnicky vzdělána, soud ji usnesením ze dne 5. 12. 2005, doručeným jí 12. 12. 2005, vyzval, aby si ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení zvolila zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podala řádné dovolání; zároveň ji poučil, že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Dovolatelka vytčený nedostatek neodstranila. Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje. Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 6, ročník 2000 pod č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o.s.ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o.s.ř. zastavil. Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněnému však v tomto stadiu řízení náklady nevznikly; tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo (§ 243b odst. 5, věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2, věta první, o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 3. července 2006 JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r. předseda senátu