28 Cdo 2035/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobců A) F. H., a B) R. H., zastoupených advokátem, proti žalovanému J. H., zastoupenému advokátem, o vyklizení pozemků, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 12 C 275/2004, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10.2.2006, č.j. 11 Co 707/2005-90, takto: I.  Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě jako soudu odvolacího byl rozhodnuto tak, že rozsudek soudu prvního stupně v odstavci I. výroku, kterým bylo uloženo žalovanému vyklidit pozemek p.č. 1345/2, blíže popsaný ve výroku rozsudku odvolacího soudu, zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil. Dále v odstavci II. ve zbylé napadené části odstavce I. výroku rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Současně v odstavci III. změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení a v odstavci V.,VI. rozhodl o nákladech státu. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu, a to proti té části, v níž bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení (výroku III. rozsudku odvolacího soudu), podali žalobci dovolání, jehož přípustnost dovozovali z § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Tvrdili existenci dovolacího důvodu podle      § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Vytýkali odvolacímu soudu, že při rozhodování o nákladech řízení nepostupoval v souladu s § 142 odst. 3 o.s.ř. Navrhli proto zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Vyjádření k dovolání nebylo podáno. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými, avšak dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Rozsudek odvolacího soudu není možné ve vedlejších (akcesorických) výrocích, tedy např. o náhradě nákladů řízení, samostatně dovoláním napadnout. Dovolání je podle § 237 a násl. o.s.ř. přípustné buď proti rozsudku či usnesení odvolacího soudu ve věci samé, nebo proti vyjmenovaným nemeritorním usnesením (srov. zejména § 239     o. s. ř.). Vedlejší výrok o nákladech řízení, mající povahu usnesení, však v těchto ustanoveních není uveden (viz též R 9/94, 4/2003 Sbírky rozhodnutí a stanovisek NS). Dovolací soud proto podle § 243b odst. 5 o.s.ř. za použití ustanovení § 218 písm. c) o.s.ř. dovolání odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 1 o.s.ř. za použití § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci nebyli v dovolacím řízení úspěšní a žalovanému v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady řízení zřejmě nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný řádný opravný prostředek . V Brně dne 29. listopadu 2006 JUDr. Josef  R a k o v s k ý , v. r. předseda senátu