NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 29 Odo 1078/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Hany Gajdziokové, v právní věci žalobkyně A., a. s. P., proti žalovaným 1) Ing. P. N., CSc., podnikateli, 2) G. S., a 3) S. s. r. o., o zaplacení 924.910,- Sk s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 11 C 348/97, o dovolání prvního žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2003, č. j. 39 Co 12/03-180, takto: I. V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje proti potvrzujícímu výroku usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2003, č. j. 39 Co 12/03-180, se dovolací řízení zastavuje. II. V rozsahu, ve kterém směřuje proti výroku usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2003, č. j. 39 Co 12/03-180, o odmítnutí odvolání prvního žalovaného, se dovolání odmítá. O d ů v o d n ě n í : Usnesením ze dne 6. června 2002, č. j. 11 C 348/97-105, Obvodní soud pro Prahu 4 připustil, aby do řízení na straně žalovaných přistoupili další čtyři žalovaní (bod I. výroku), dále připustil změnu v označení třetí žalované (bod II. výroku) a konečně připustil změnu žaloby (bod III. výroku). Městský soud v Praze usnesením označeným ve výroku odmítl odvolání prvního žalovaného jako nepřípustné (druhý výrok) a na základě odvolání toho, kdo se měl stát jedním z nových (dalších) žalovaných (společnosti G. V., s. r. o.), usnesení soudu prvního stupně v napadeném bodu I. výroku ve vztahu k této odvolatelce potvrdil (první výrok). Proti usnesení odvolacího soudu podal první žalovaný včasné dovolání. V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti druhému výroku napadeného usnesení o odmítnutí odvolání, není přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), která přicházejí v úvahu; Nejvyšší soud je proto v této části bez dalšího odmítl podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř. Podle ustanovení § 241 odst. 1 o. s. ř. (jak platilo v době podání dovolání), dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy (obdobně srov. i nyní § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Z dovolání zastoupení dovolatele advokátem ani jeho právnické vzdělání nevyplývá, proto jej soud prvního stupně usnesením ze dne 2. října 2003, č. j. 11 C 348/97-199, vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení v patnáctidenní lhůtě. Dovolatel však na výzvu doručenou mu dne 7. října 2003 (srov. doručenku u č. l. 200) odpovídajícím způsobem nereagoval. Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze dovolání meritorně projednat, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2 a § 241b odst. 2 o. s. ř. v rozsahu, v němž dovolání směřovalo proti potvrzujícímu výroku napadeného usnesení, zastavil. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek V Brně dne 29. června 2006 JUDr. Zdeněk K r č m á ř, v. r. předseda senátu