Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:NS:2006:32.ODO.899.2006.1
Datum rozhodnutí12.12.2006
SoudNS
Spisová značka32 Odo 899/2006
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
KategorieE
Ke staženíPDF | RTF

Odůvodnění

NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 32 Odo 899/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse  a  soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobkyně  T. e. s.r.o.,  proti žalovanému M. M., podnikateli, o zaplacení  částky 151 512,70 Kč s příslušenstvím, vedené  u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 15 Cm 162/2002, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. února 2006, č.j.  7 Cmo 26/2006-106, takto: I. Dovolání se  odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Vrchní soud v  Olomouci  shora  označeným  usnesením   potvrdil   usnesení ze dne 14. října 2005, č.j. 15 Cm 162/2002-93, jímž Krajský soud v Brně odmítl pro opožděnost odvolání žalovaného proti  jím  vydanému rozsudku  ze  dne 4. května 2005, č.j. 15 Cm 162/2001-71 (první výrok). Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu napadl žalovaný dovoláním, jehož přípustnost opřel  o  zásadní právní význam napadeného rozhodnutí. Tento zásadní právní význam spatřuje v posouzení dosud v judikatuře jednoznačně neřešené otázky, zda podání ve věci samé, které je učiněno e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem (jak tomu bylo v případě jeho odvolání proti předmětnému rozsudku soudu prvního stupně), je písemným podáním či nikoli a zda je tedy nutné ho podle § 42 odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) doplnit ve třídenní lhůtě předložením písemného podání shodného znění. Dovolatel, odvolávaje se mimo jiné na konkrétní judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, setrvává na názoru, že se odvolal včas, jelikož elektronické podání opatřené zaručeným elektronickým podpisem naplňuje znaky písemného podání ve smyslu § 40 odst. 4 občanského zákoníku, u něhož se tak ustanovení § 42 odst. 3 o. s. ř. neuplatní. Proto navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovolání v této věci není přípustné. Podle  ustanovení  § 236  odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním   napadnout   pravomocná   rozhodnutí  odvolacího  soudu,  pokud  to   zákon (v ustanoveních § 237 až 239 o. s. ř.) připouští. Přípustnost dovolání proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání proti předmětnému rozsudku soudu prvního stupně, není podle ustanovení § 237 o. s. ř. dána již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 238, § 238a  a § 239 odst. 1 a 2 o. s. ř., protože rozhodnutím soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovaných. Přípustnost dovolání  neplyne ani z ustanovení § 239 odst. 3 o. s. ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle § 43 o. s. ř. odmítnuta žaloba, popřípadě  jiný  návrh  na  zahájení, a nikoliv  rozhodoval-li odvolací soud o odmítnutí odvolání, jak tomu bylo v posuzovaném případě. Rovněž tak dovolání ve zbývajícím rozsahu, tj. směřující proti rozhodnutí odvolacího soudu o  nákladech  odvolacího řízení, majícího  povahu  usnesení  ve  smyslu  § 167 odst. 1 o. s. ř., není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí  a stanovisek). Lze tak uzavřít, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval  jednání (§ 243a  odst. 1, věta první, o. s. ř.), dovolání žalovaného v celém rozsahu usnesením   pro  nepřípustnost  odmítl  [§ 243b odst. 5, věta první, o. s. ř.  a   §  218 písm. c) o. s. ř]. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Dovolání žalovaného bylo odmítnuto, žalobkyni však v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V  Brně  12.  prosince  2006 JUDr.  Miroslav   Gallus, v.r. předseda  senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky