11 Tvo 6/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. března 2007 stížnost obviněného K. D., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 12. 2006, sp. zn. 10 To 120/2006, a rozhodl t a k t o : Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného K. D. z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 54 T 5/2006, byl obviněný K. D. uznán vinným trestným činem znásilnění podle § 241 odst. 1, 3 písm. a), b) tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání deseti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Proti tomuto rozsudku podal obviněný K. D. odvolání a trestní věc se v době rozhodování o vazbě nacházela ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. 12. 2006, sp. zn. 10 To 120/2006, podle § 71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu ponechal obviněného K. D. z důvodu uvedeného v ustanovení § 67 písm. a) tr. řádu i nadále ve vazbě. Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost, s tím, že jeho další ponechání ve vazbě není nutné, když s orgány činnými v trestním řízení vždy spolupracoval a nedopustil se ničeho, co by odůvodňovalo důvod útěkové vazby, a že trpí řadou závažných zdravotních problémů, jejichž řádné vyléčení vyžaduje mimovazební lékařskou péči. Navrhl proto, aby bylo napadené usnesení vrchního soudu zrušeno a on byl propuštěn z vazby na svobodu. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. O důvodnosti vazby obviněného K. D. bylo v průběhu dosavadního řízení opakovaně rozhodováno, naposledy napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným závažným trestným činem, za který mu byl uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. Zejména s ohledem na uložení tohoto trestu, byť nepravomocného, byla obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, v době rozhodování o vazbě reálná. V tomto směru lze odkázat na zdůvodnění všech předchozích rozhodnutí, včetně výroku i odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného K. D. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. V současné době jsou ovšem úvahy o důvodnosti vazby obviněného K. D. zbytečné, protože rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2007 byla trestní věc obviněného pravomocně skončena a obviněný by měl být převeden z vazby do výkonu trestu odnětí svobody. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. března 2007 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera