20 Cdo 1693/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného D. p. h. m. P., akciová společnost, zastoupeného advokátem proti povinnému F. Ch., pro částku 206,- Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 50 E 393/2006, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze 26. 10. 2006, č. j. 66 Co 48/2006-18, takto: I.  Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 21. 2. 2006, č.j. 50 E 393/2006-2, kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí (vykonatelného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 7 z 10. 12. 1996, sp. zn. 27 C 549/96), podal povinný dovolání. Oprávněný navrhl zamítnutí dovolání. Jelikož dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, soud povinného usnesením z 5. 1. 2007, č.j. 50 E 393/2006-23, doručeným mu 15. 1. téhož roku, vyzval, aby ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení nedostatky podání odstranil a zvolil si zástupcem advokáta, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání. Zároveň ho poučil, že nevyhoví-li výzvě, dovolání bude odmítnuto (správně dovolací řízení bude zastaveno). Dovolatel však vytčené nedostatky neodstranil. Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů /dále též jen „o. s. ř.“/ plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje. Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku, proto, že oprávněnému, jenž by měl právo na jejich náhradu podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., takové náklady nevznikly; za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) totiž nelze považovat náklady spojené s vyjádřením k dovolání, jelikož to svým obsahem (návrhem na zamítnutí dovolání pro jeho nedůvodnost) nevedlo k výsledku dovolacího řízení, jímž by (i v případě, že by řízení nebylo zastaveno podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř.) bylo odmítnutí nepřípustného dovolání. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. září 2007 JUDr. Vladimír Mikušek,v. r. předseda senátu