20 Cdo 2355/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné E. spol. s r.o. – e. v., zastoupené advokátem, proti povinnému J. K., za účasti soudního exekutora, pro 92.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 1 Nc 1528/2004, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 4. 2006, č.j. 6 Co 719/2006-34, takto: I.  Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 6. 12. 2004, č.j. 1 Nc 1528/2004-9 (kterým okresní soud nařídil podle svého rozsudku ze dne 11. 6. 2004, č.j. 7 C 332/2004-53, exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. Z. Z., soudního exekutora), tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a oprávněné uložil povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši 3.570,- Kč. Pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním směřujícím pouze do výroku o náhradě nákladů exekuce. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř. Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech exekuce, stejně jako usnesení o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005 pod č. 70). Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.   Na nepřípustnosti dovolání proti výroku o nákladech exekuce nic nemění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle kterého dovolání proti němu je (v celém rozsahu) přípustné; takové poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51). Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, větu první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř., neboť oprávněná na jejich náhradu právo nemá a povinnému ani soudnímu exekutorovi náklady v této fázi řízení (podle obsahu spisu) nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. května 2007 JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu