20 Cdo 3133/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslava Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné H. I. s. r. o, zastoupené advokátem proti povinnému P. P., pro 51 895,74 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 5 Nc 2319/2004, o dovolání JUDr. M. U., soudního exekutora, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2006, č. j. 14 Co 246/2006-49, takto: I. Dovolání se odmítá. II. S. c. p. nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud změnil usnesení ze dne 7. 4. 2006, č.j. 5 Nc 2319/2004-39 (jímž obvodní soud uložil S. c. p., pořádkovou pokutu ve výši 3 000 Kč), tak, že pořádková pokuta se neukládá. Dospěl k závěru, že pokud soudní exekutor požaduje od S. c. p. součinnost,  ohledně sdělení údajů o majetku povinného, musí svoji žádost opatřit otiskem kulatého razítka se státním znakem, podpisovou doložkou s čitelně uvedeným jménem a podepsat ji. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl JUDr. M. U., soudní exekutor, dovoláním. Dovolání je opožděné. Dovolání může být podáno do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, popřípadě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 1, věta první, odst. 2, věta druhá, o.s.ř.). Lhůta k podání dovolání je lhůtou procesní a zákonnou, jejíž zmeškání nelze prominout (§ 240 odst. 2, věta první, o.s.ř.). Jestliže bylo dovolání podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (§ 240 odst. 3 o.s.ř.). Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2, věty první a druhé o.s.ř. končí běh lhůty k podání dovolání uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce; připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.). Stejnopis písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu – obsahující správné poučení o tom, že dovolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné (srov. podobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1622/2003) – byl doručen soudnímu exekutorovi dne 28. 6. 2006. Ten odevzdal dovolání k doručení soudu prvního stupně prostřednictvím pošty Praha 98 dne 4. 10. 2006 (zásilka R 067616). Posledním dnem lhůty, v níž bylo možné dovolání učinit u soudu, popřípadě podat k přepravě orgánu, který má povinnost je doručit, byl 29. 8. 2006 (úterý); dovolání tedy bylo podáno po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Nejvyšší soud proto dovolání (ostatně stejně nepřípustné) jako opožděné odmítl (§ 243b  odst. 5, věta první, § 218a o.s.ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř.; Středisku cenných papírů v tomto stádiu řízení náklady nevznikly, když za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) nelze považovat náklady spojené s vyjádřením k dovolání, jež svým obsahem k výsledku dovolacího řízení nevedlo. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. září 2007 JUDr. Miroslava  J i r m a n o v á , v. r. předsedkyně senátu