20 Cdo 3235/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v právní věci žalobce M. B., zastoupeného advokátkou proti žalované G. P. s.r.o., o vyloučení nemovitostí z exekuce, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 73 Nc 970/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 1. 2006, č.j. 56 Co 2/2006-236, takto: I.  Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Proti shora označenému rozhodnutí, doručenému mu 8. 3. 2006, podal žalobce (zastoupený advokátkou ustanovenou mu usnesením z 30. 12. 2003, č. j. 73 Nc 970/2003-52, pravomocně 27. 1. 2004) dne 12. 4. 2006 vlastnoručně sepsané dovolání, jež však postrádalo náležitosti předepsané ustanovením § 241a odst. 1 o.s.ř., zejména uvedení dovolacích důvodů. Dovolání pak doplnila žalobcova advokátka podáním z 24. 7. 2006 (č.l. 258), podaným u okresního soudu osobně dne 25. 7. téhož roku. Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle § 241b odst. 3 věty první o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Z uvedených ustanovení Nejvyšší soud již v několika rozhodnutích dovodil, že dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené ustanovením § 241b odst. 3 o.s.ř., bude dovolacím soudem odmítnuto podle § 43 odst. 2 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3, ročník 2004 pod poř. č. 21, nebo usnesení Nejvyššího soudu z 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 2005 pod poř. č. 31). V daném případě dovolací lhůta uplynula dnem 9. 5. 2006, advokátkou sepsané podání, jímž bylo dovolání doplněno, bylo však soudu doručeno teprve 25. 7. 2006, tedy po uplynutí lhůty předepsané ustanovením § 241b odst. 3 o.s.ř., Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 43 odst. 2 ve spojení s § 243c o.s.ř. odmítl. Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněné však prokazatelné  náklady  tohoto  řízení, na jejichž  náhradu by jinak  měla dle § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o.s.ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. září 2007 JUDr. Vladimír Mikušek,v. r.   předseda senátu