20 Cdo 842/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné V. p., a. s., proti povinné I. K., pro částku 3.058,30 Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 23 E 477/2004, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z 27. 7. 2005, č. j. 25 Co 239/2005-24, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 15. 12. 2004, č. j. 23 E 477/2004-4, kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí, podala povinná dovolání. Jelikož dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, soud povinnou usnesením z 18. 11. 2005, č. j. 23 E 477/2004-36, doručeným (uložením na poště) 28. 11. téhož roku vyzval, aby ve lhůtě 3 týdnů od doručení usnesení nedostatky podání odstranila a zvolila si zástupcem advokáta, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání. Zároveň ji poučil, že nevyhoví-li výzvě, dovolací řízení bude zastaveno. Dovolatelka však vytčené nedostatky neodstranila. Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů /dále též jen „o. s. ř.“/ plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje. Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil. Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno; oprávněné však prokazatelné  náklady  tohoto  řízení, na jejichž  náhradu by jinak  měla dle § 146 odst. 2, věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5, věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 19. června 2007 JUDr. Vladimír  M i k u š e k   předseda senátu