22 Cdo 3860/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší   soud   České   republiky    rozhodl  v senátu   složeném   z předsedy   JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně  B. H., zastoupené advokátem, proti žalované M. H., zastoupené advokátem, o vypořádání společného  jmění,  vedené  u  Okresního  soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 9 C 148/2004, o  dovolání   žalobkyně   proti   usnesení   Krajského   soudu   v   Hradci   Králové   ze   dne 13. června 2007, č. j. 20 Co 412/2007-163, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Hradci Králové (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 16. dubna 2007, č. j. 9 C 148/2004-156, výrokem pod bodem I. zastavil řízení, v němž se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění žalované a jejího zemřelého manžela Mgr. P. H. Dále pod body II. a III. rozhodl o nákladech řízení. Řízení zastavil podle § 111 odst. 3 věty druhé občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), t. j. pro uplynutí lhůty jednoho roku od přerušení řízení  podle § 110 OSŘ. Krajský    soud   v   Hradci   Králové   jako   soud   odvolací   usnesením   ze   dne   13. června 2007, č. j. 20 Co 412/2007-163, k odvolání žalobkyně usnesení soudu prvního stupně ze dne 16. dubna 2007, č. j. 9 C 148/2004-156, v napadených výrocích pod body I. a II. potvrdil. Dále rozhodl o nákladech řízení odvolacího. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včas dovolání. Žalovaná se k dovolání nevyjádřila. Dovolání není přípustné. Podle § 236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolání je přípustné proti rozhodnutím odvolacího soudu vymezeným v § 237 až § 239. Proti rozhodnutím v těchto ustanoveních neuvedeným dovolání přípustné není. Podle § 239 odst. 2 písm. a) OSŘ je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1 OSŘ. Podle § 239 odst. 2 písm. b) je dovolání přípustné též proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 107 odst. 5 OSŘ. Usnesení  odvolacího  soudu,  jímž   bylo   potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 111 odst. 3 OSŘ není uvedeno ve výčtu rozhodnutí, proti nimž je dovolání přípustné a dovolání proti takovému usnesení tedy přípustné není (srovnej též B., J., D., L., K., Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. B., 2006, s. 509). S ohledem na uvedené nejsou předpoklady přípustnosti dovolání podle § 236 odst. 1 OSŘ v daném případě naplněny. Dovolací soud proto podle § 243b odst. 5 za použití § 218 písm. c) OSŘ dovolání žalobkyně jako nepřípustné odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované žádné náklady nevznikly (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 OSŘ). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 21. září 2007 JUDr. František  Balák, v. r. předseda senátu