22 Cdo 4704/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce V. M., proti žalovanému T. D.,  zastoupenému opatrovnicí, o   určení  vlastnictví   k   nemovitostem,  vedené  u   Okresního  soudu  ve  Strakonicích    pod    sp.  zn. 7  C  158/2006,  o   dovolání    žalobce    proti    usnesení    Okresního   soudu ve Strakonicích ze dne 13. července 2007, č. j. 7 C 158/2006-69, takto:     I. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 13. 7. 2007, č. j. 7 C 158/2006-69,  se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Podáním z 25. 6. 2007, doručeným Okresnímu soudu ve Strakonicích (dále soud prvního stupně) 13. 7. 2007, vzal žalobce zpět žalobu, kterou se domáhal určení, že je vlastníkem stavby bez čísla popisného a bez čísla evidenčního, nacházející se na stavební parcele č. 49 v k. ú. K., zapsané na LV u Katastrálního úřadu pro J. k., Katastrální pracoviště S. Soud prvního stupně  usnesením z 13. 7. 2007, č. j. 7 C 158/2006-69, na základě zpětvzetí žaloby řízení zastavil  a rozhodl o nákladech řízení. V podání ze dne 16. srpna 2007, doručeném soudu prvního stupně 20. 8. 2007, označeném jako „Dovolání k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Strakonicích“, žalobce kromě výslovného označení usnesení soudu prvního stupně č. j. 7 C 158/2006-53, jímž bylo řízení o jeho žalobě již dříve zastaveno vůči žalovaným J. a J. K., a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 758/2007-63, kterým bylo uvedené řízení potvrzeno,  žalobce zpochybnil zastavení řízení proti žalovanému T. D. U  soudu   prvního  stupně  dne  27.  srpna  2007 žalobce výslovně uvedl, že podáním z  25. 6. 2007 podal také dovolání proti usnesení soudu prvního stupně z 13. 7. 2007, č. j. 7 C 158/2006-69. Na tom setrval i poté, co byl soudem prvního stupně poučen o tom, že dovoláním  lze podle § 236 odst. 1 OSŘ napadat jen pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolání je ve smyslu ustanovení § 236 odst. 1 OSŘ mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze; občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudů pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání proti usnesení soudu prvního stupně, které touto vadou trpí, podle § 104 odst. 1 OSŘ zastavil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 47/2006). Nejvyšší soud České republiky dovolací řízení pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle § 243c odst. 1 a § 104 odst. 2 OSŘ zastavil. O  nákladech  dovolacího  řízení  bylo   rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) OSŘ tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť žalovanému žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 31. října 2007 JUDr. Marie Rezková, v. r. předsedkyně senátu