29 Cdo 2982/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce Z. f. d. z., zastoupeného JUDr. V. S., advokátem, proti žalovaným 1/ Ing. I. Z., a 2/ JUDr. M. Š., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadce Ž. S. A Ú. D., o určení pravosti pohledávky ve výši 563,270.253,- Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Cm 30/2002, o dovolání prvního žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. srpna 2006, č. j. 30 Cm 30/2002-194 a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2006, č. j. 13 Cmo 379/2006-201, takto:   I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. srpna 2006, č. j. 30 Cm 30/2002-194, se zastavuje. II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2006, č. j. 13 Cmo 379/2006-201,  se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Usnesením ze dne 17. srpna 2006, č. j. 30 Cm 30/2002-194, Městský soud v Praze zastavil - odkazuje na ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích -    řízení o odvolání prvního žalovaného proti rozsudku téhož soudu ze dne 3. října 2005, č. j. 30 Cm 30/2002-157 (bod I. výroku), a rozhodl o nákladech řízení (body II. a III. výroku). Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil k odvolání prvního žalovaného usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že je důvod zastavit označené odvolací řízení pro neuhrazení soudního poplatku z odvolání. První žalovaný podal proti oběma výše označeným usnesením včasné dovolání, dožaduje se jejich zrušení a označuje je za zmatečná. Nejvyšší soud již v usnesení uveřejněném pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (na něž v podrobnostech odkazuje) vysvětlil, že dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podat nelze (není dána funkční příslušnost soudu k projednání takového dovolání a  řízení o takovém podání musí být zastaveno). Vzhledem k tomu, že „dovolání“ prvního žalovaného výslovně směřuje i proti usnesení soudu prvního stupně, Nejvyšší soud řízení v dotčené  části zastavil dle § 104 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).   Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání, pak není přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu (srov.  shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. ledna 2007, sp. zn. 21 Cdo 933/2006 a mutatis mutandis i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2002, sp. zn. 29 Odo 205/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročník 2002, pod číslem 102). Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání v rozsahu, v němž směřovalo proti usnesení odvolacího soudu, odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř.), aniž musel zkoumat otázku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (srov. § 241b odst. 2 o. s. ř.). Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2 věty první (ve vztahu k výroku o zastavení řízení)  a § 146 odst. 3 o. s. ř. (ve vztahu k výroku o odmítnutí dovolání) odůvodněn tím, že u žalobce, jemuž vůči dovolateli vznikl nárok na náhradu těchto nákladů, žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.     V Brně  15. srpna  2007 JUDr. Zdeněk  K r č m á ř předseda senátu