29 Cdo 3736/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně G. E. M. M., a. s., zastoupené advokátem, proti žalovanému J. P., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 29.808,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v O. pod sp. zn. 54 C 109/2003, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v O. ze dne 12. ledna 2007, č. j. 8 Co 677/2006-163, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.395,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalobkyně. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v O. v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalovaného potvrdil rozsudek ze dne 11. května 2006, č. j. 54 C 109/2003-129, jímž Okresní soud  v O. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 29.808,- Kč s 0,1% úrokem z prodlení za každý den prodlení od 29. července 2002  do zaplacení. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalobkyně považuje dovolání za nepřípustné a rozhodnutí soudů nižších stupňů za správná. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení § 237 o. s. ř. Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce l není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto  o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Předmětem sporu jsou v dané věci nároky ze smlouvy o úvěru (dlužné splátky úvěru ve výši 24.840,- Kč a smluvní pokuta ve výši 4.968,- Kč). Smlouva o úvěru  je přitom obchodním závazkovým vztahem bez ohledu na povahu účastníků (§ 261 odst. 3 písm. d/ obchodního zákoníku). Jelikož dovoláním napadeným výrokem bylo v obchodní věci (k tomu srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta  první o. s. ř.), odmítl dovolání podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalovanému vznikla povinnost hradit žalobkyni její náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobkyni sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení) určené podle vyhlášky  č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „vyhláška). Podle ustanovení § 3 odst. 1 bodu 4, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 16 odst. 2  vyhlášky činí odměna částku 6.190,- Kč. Po snížení o 50% ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 vyhlášky  (advokát žalobkyně učinil v dovolacím řízení toliko jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání), jde o částku  3.095- Kč. Spolu s režijním paušálem určeným podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů částkou 300,- Kč náleží žalobkyni 3.395,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně 27. září 2007 JUDr. Zdeněk  K r č m á ř předseda senátu