U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z  předsedkyně    JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně G.H. C. s. r. o., zastoupené JUDr. O.  D., advokátem, proti žalovaným 1) Ing. M. H., a 2) A. D., o určení neplatnosti odstoupení od nájemní smlouvy, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 52 C 104/2005, o návrhu žalobkyně         na přikázání věci jinému soudu, takto: Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 52 C 104/2005 se nepřikazuje  k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 10. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se domáhá žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 10 určení neplatnosti projevu vůle první a druhé žalovaných směřujícího k odstoupení od smlouvy o nájmu nemovitostí specifikovaných v návrhu, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem B. na listu vlastnictví č. 1864 pro katastrální území Č. P.; alternativně se domáhá určení neplatnosti výpovědi z nájmu týchž nemovitostí. V žalobě žalobkyně navrhla, aby věc byla přikázána Obvodnímu soudu   pro Prahu 10 z důvodu vhodnosti  podle ustanovení § 12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), který spatřuje ve skutečnosti, že její sídlo, bydliště žalovaných a sídla jejich právních zástupců, jsou v Praze. Usnesením ze dne 11. listopadu 2004, č. j. 21 C 393/2004-13, Obvodní soud            pro Prahu 10 vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Městskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému podle ustanovení § 88 písm. g) o. s. ř. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením  ze dne 28. února 2005,   č. j. 22 Co 56/2005-20, výše uvedené rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Městský soud v Brně předložil věc Nejvyššímu soudu s opětovným návrhem žalobkyně, aby věc byla z důvodu vhodnosti podle  § 12 odst. 2 o. s. ř. přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 10. První a druhá žalované se k návrhu na přikázání věci nevyjádřily, ačkoli jim byl řádně doručen s výzvou dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti. Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti je existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Je však třeba mít na zřeteli,               že obecná či výlučná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba vykládat restriktivně. Přikázáním věci jinému soudu, aniž by            pro takové rozhodnutí byly splněny uvedené podmínky, by došlo k porušení ústavně zaručeného práva zakotveného v článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001 sp. zn. I. ÚS 144/2000). Z obsahu spisu je zřejmé, že se žalobkyně snaží dosáhnout „nápravy“ rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 a Městského soudu v Praze, jimiž byla vyřešena otázka místní příslušnosti. Tomuto cíli však institut delegace vhodné sloužit nemůže (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, 1. díl, 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 49). Ani další okolnosti uváděné žalobkyní, totiž vzdálenost sídla žalobkyně, bydliště žalovaných a sídel jejich zástupců, nemohou prolomit zásadu vyjádřenou výše, zvláště jde-li o výlučnou místní příslušnost soudu podle ustanovení § 88 písm. g) o. s. ř., při níž místo sídla či bydliště účastníků není rozhodné. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 11. prosince 2007 JUDr. Ivana  Š tenglová předsedkyně senátu