29 Odo 1758/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně B. N., zastoupené advokátem, proti žalovanému Mgr. J. P., advokátu,                       jako správci konkursní podstaty úpadkyně P. s. r. o., o určení pohledávky ve výši 22.906,14 Kč, vedené u Krajského soudu v Brně, pod sp. zn. 49 Cm 62/2004, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. dubna 2005, č.j. 3 Cmo 75/2005-37, ve znění opravného usnesení ze dne 24. dubna 2006,  č.j. 3 Cmo 75/2005-68, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 27. ledna 2005, č.j. 49 Cm 62/2004-11, kterým Krajský soud v Brně s odkazem na ustanovení § 83 a 104 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) zastavil řízení. Odvolací soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že usnesením Krajského soudu v  Brně ze dne 25. dubna 2002, sp. zn. 45 K 10/2001, byl prohlášen konkurs na majetek společnosti                  P. s. r. o.,  žalobkyně a její bratr P. K. přihlásili dne 14. května 2002 do konkursu své pohledávky - každý z nich ve výši 45.812,29 Kč - evidované v seznamu přihlášených pohledávek pod čísly svazku 8 a 7.  Při přezkumných jednáních byla pohledávka žalobkyně - stejně jako pohledávka P. K. - zjištěna do výše 22.906,14 Kč a do zbývající výše byly obě pohledávky žalovaným popřeny.  Na základě výzvy žalovaného ze dne 4. října 2002 podali žalobkyně a P. K. dne 30. října 2002 u Krajského soudu v Brně žalobu na určení popřených částí pohledávky v celkové výši 22.906,14 Kč vedenou pod sp. zn. 4 Cm 392/2002. Řízení o této žalobě není dosud skončeno. Podala-li žalobkyně následně na základě oznámení žalovaného ze dne 19. května 2004 o popření její pohledávky přihlášené v konkursu do výše 22.906,14 Kč žalobu o určení pohledávky v této výši, brání meritornímu projednání a rozhodnutí věci překážka věci zahájené ve smyslu ustanovení § 83 o. s. ř. , neboť ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 4 Cm 392/2002 probíhá od 30. října 2002 řízení o společné žalobě žalobkyně a jejího bratra P. K.  na určení stejné pohledávky. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž obsáhle popisuje dosud provedené úkony a namítá, že postupovala v souladu s výzvami žalovaného, přesto bylo řízení zastaveno a ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn.                      4 Cm 392/2002 nebylo do současné doby rozhodnuto. Dovolatelka navrhuje, aby „Nejvyšší soud svým rozhodnutím uložil podřízeným soudům, který z nich má povinnost správci konkursní podstaty, aby uznal její pohledávku a zařadil ji mezi pohledávky uznané“. Dovolání, jež je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. a) o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně  bezdůvodné. Učinil tak proto, že dřívější zahájení řízení v téže věci je podle ustanovení § 83 odst. 1 o. s. ř. objektivní překážkou pokračování v řízení, jejímž důsledkem je zastavení řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. Nastala-li uvedená situace, soud řízení zahájené k později podané žalobě zastaví, aniž by se zabýval důvody, pro něž byla opětovně žaloba podána                  (k tomu srov. např. důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 60/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i  usnesení ze dne 8. února 2006, sp. zn. 29 Odo 1080/2005). Dovolatelkou uplatněné argumenty přitom nesměřují ke zpochybnění závěru, že o téže věci již probíhá řízení, ale týkají se důvodů, proč se tak stalo. Námitka, že dovolatelka postupovala podle pokynů žalovaného k podání v pořadí druhé žaloby, pak na posouzení,              zda o téže věci již probíhá jiné řízení, vliv nemá. Zabývat se dovoláním věcně pokládá Nejvyšší soud za dané situace za zbytečné. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. února 2007 JUDr. Petr  G e m m e l předseda senátu