32 Cdo 4358/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně E. C., s. r. o., zastoupené advokátkou, proti žalovanému Ing. Z. V., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 3,185.775,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v R. pod sp. zn. 3 C 233/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v P. ze dne 18. července 2007, č. j. 29 Co 179/2007-113, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v P. ze dne 18. července 2007, č.j. 29 Co 179/2007-113, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v R. ze dne 14. září 2006, č.j. 3 C 233/2005-75, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3,185.775,- Kč a rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá  po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). V dovolání byl totiž uplatněn – jak vyplývá z jeho obsahu – jen dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a), neboť dovolatel pouze vytýká nedostatky v procesním postupu, resp. vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když vytkl odvolacímu soudu, že jednal v pracovní neschopnosti žalovaného, který trval na odročení jednání. Této vady se dopustil jak soud  odvolací, tak soud prvního stupně, čímž soud podle § 119 o. s. ř. nemohl poskytnout žalovanému poučení. Dovolatel dále namítá, že žalovaný tak neměl možnost přednést ve sporu všechny námitky hmotněprávní povahy, zejména pak předložit prohlášení banky o uspokojení nároku ze  smlouvy o úvěru prodejem zástavy. Dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., kterým je možno vytýkat, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, může být úspěšně použit pouze v případě, že je dovolání přípustné, tedy že dovolací soud dospěje k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí; sám o sobě, i kdyby byl dán, přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nemůže založit. Protože dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud dovolání žalovaného – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř., odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobkyni, která podle § 243b odst. 5 věty prvé, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. by jinak měla právo na náhradu nákladů v dovolacím řízení, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V   Brně 27. listopadu  2007 JUDr. Kateřina  Hornochová předsedkyně  senátu