NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 32 Nd 47/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci projednání dědictví po B. L. posledně bytem H., zemřelé dne 3.11. 2006, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 27 D 599/2006, o návrhu pozůstalých B. G. a  J. Š., na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto. Věc vedená u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 27 D 599/2006, se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. O d ů v o d n ě n í : V dědické věci po zůstavitelce B. L., zemřelé 3. listopadu 2006, posledně bytem H.,  vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. shora uvedenou, navrhli pozůstalá dcera B. G. a pozůstalý syn J. Š., kteří mají oba bydliště v okrese Ž.n.S. (srov. shora), aby tato věc byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh na přikázání věci jinému soud projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny podmínky, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána z důvodu vhodnosti jinému soudu téhož stupně. Podle § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit, ke kterému soudu  má být věc přikázána, a v případě druhého odstavce cit. ustanovení též k důvodu, prokterý by měla být přikázána. Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci k jinému něž příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše cit. ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě. Vzhledem ke skutečnosti, že bydliště obou pozůstalých po zůstavitelce se v daném případě nacházejí v okrese Ž.n.S., je dán předpoklad, že řízení u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou bude probíhat rychleji a hospodárněji Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu vyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. přikázal Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně 7. března 2007   JUDr. František      Faldyna, CSc., v.r. předseda senátu