32 Odo 165/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší  soud  České  republiky  rozhodl  v  senátě složeném  z   předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Kateřiny Hornochové   v   právní   věci    žalobkyně  J. G. a.s.,  zastoupené advokátem, proti   žalované  A., a.s.,  , o zaplacení  3 025 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 54 Cm 107/95,  o  dovolání  žalobkyně  proti  rozsudku  Vrchního soudu v Praze ze dne 12. září 2005, č.j. 6 Cmo 66/2005-221, takto: I. Dovolání se  odmítá. II. Žádný z účastníků  nemá právo  na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Dovolání  žalobkyně  proti  rozsudku  Vrchního soudu  v Praze ze dne 12. září 2005, č.j. 6 Cmo 66/2005-221,  v  rozsahu,  jímž   byl  potvrzen  rozsudek (v pořadí druhý) Městského soudu v Praze ze dne 4. října 2004, č.j. 54 Cm 107/95-195,  v zamítavém výroku ve věci samé, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jelikož podmínky tohoto ustanovení  nebyly  v souzené věci naplněny (soud prvního stupně rozhodl v pořadí prvním rozsudkem ze dne 27. listopadu 1997, č.j. 54 Cm 107/95-98, stejně jako druhým rozsudkem ze dne 4. října 2004 proti žalované – žalobu zamítl)  a  nebylo  shledáno  přípustným  ani  podle  § 237 odst. 1  písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím  výroku  ve  věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Dospěl-li odvolací soud k závěru, že žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení vymáhané částky ve výši 3 025 000,- Kč s příslušenstvím jak z titulu kupní ceny, tak ani z  titulu bezdůvodného obohacení, dovolací soud žádný rozpor s hmotným právem neshledal. Odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) zcela správně dovodil, že v předmětné smlouvě o ochraňování  hmotných  rezerv, o níž žalobkyně opírala žalobní nárok,  nebyl sjednán žádný závazek žalované uhradit žalobkyni vymáhanou částku, přičemž taková její povinnost nemohla být založena ani pouhou tzv. „dispozicí“ žalované k  „přeblokaci“, s níž byl ve smlouvě spojován vznik smluvního vztahu mezi ochraňovatelem jako účastníkem smlouvy a dalším ochraňovatelem, stojícím vně uzavřené smlouvy. Takový způsob vzniku smlouvy tehdy platná právní úprava – obsažená v hospodářském zákoníku, za jehož účinnosti byla uzavřena předmětná smlouva o ochraňování, nepřipouštěla, přičemž totéž platí i pro navazující právní úpravu závazkového práva obsaženou v obchodním zákoníku. Pakliže ani smlouva o ochraňování, ani tzv. „dispozice“ žalované k „přeblokaci“, nebyly právním důvodem ke vzniku její povinnosti zaplatit žalobkyni vymáhanou částku, a dovolatelka závěr odvolacího soudu o neprokázání žalobního nároku z titulu bezdůvodného obohacení nenapadla, je z tohoto pohledu nerozhodné, zda-li předmětná smlouva zavazovala žalovanou nebo zda žalovaná jednala jako zmocněnec (zástupce) třetí osoby, jak dovodily shodně soudy obou stupňů a proti čemuž brojila dovolatelka. Za situace, kdy dovolací soud neshledal z pohledu uplatněných dovolacích námitek ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, a kdy ani dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve zbývajícím rozsahu, tj. proti jeho rozhodnutí o nákladech za řízení před soudy obou stupňů, není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž  nařizoval  jednání (§ 243a  odst. 1, věta první,  o. s. ř.),  pro nepřípustnost odmítl [§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř]. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalované v souvislosti s tímto řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 25. července 2007 JUDr. Miroslav   Gallus předseda senátu