33 Cdo 3070/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Ing. R. R.,  zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) L. E. s. r. o. 2) Ing. V. Ř.,  2, o zaplacení částky 12,750.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 20 C 404/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. května 2007, č. j. Nc 325/2007-50, takto: Dovolací řízení se zastavuje. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 9. května 2007, č. j. Nc 325/2007-50, rozhodl k návrhu žalobce, že soudkyně Okresního soudu v Plzni Mgr. I. Ž. není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 20 C 404/2006. Toto usnesení napadl žalobce dovoláním. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“). Rozhoduje-li však krajský soud o vyloučení soudců okresního soudu, není jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž rozhodnutím soudu nadřízeného (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Občanský soudní řád ovšem neupravuje funkční příslušnost k projednání dovolání proti rozhodnutí nadřízeného soudu. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pro který musí být dovolací řízení podle § 104 odst. 1 ve spojení s § 243c odst. 1 o. s. ř. zastaveno (blíže srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. července 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 14/1997). Z uvedených důvodů postupoval Nejvyšší soud ČR podle zmíněných ustanovení i v této věci a řízení o dovolání žalobce zastavil. O nákladech dovolacího řízení bude ve smyslu 243b odst. 5 věty prvé a § 151 odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto v konečném rozhodnutí o věci. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 23. srpna 2007 JUDr. Blanka  Moudrá předsedkyně senátu