20 Cdo 2318/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné G., a. s., proti povinným 1) R. T. a 2) V. K., pro 17.586,20 Kč, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 1 Nc 2950/2003, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2005, č.j. 10 Co 411/2005-36, takto: Dovolání se odmítá. O d ů v o d n ě n í : Povinní napadli dovoláním v záhlaví uvedené rozhodnutí, kterým krajský soud odmítl jejich odvolání proti usnesení ze dne 26. 1. 2005, č.j. 1 Nc 2950/2003-28, jímž okresní soud odmítl jako opožděné námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce vydanému soudním exekutorem JUDr. I. D. dne 4. 8. 2004, č.j. Ex 1157/03-5 [§ 218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o.s.ř.“]. Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.). Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř. Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. přípustnost dovolání nezakládají, protože usnesení, jímž bylo odmítnuto odvolání jako objektivně nepřípustné, v jejich taxativních výčtech uvedeno není (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 381/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2006, pod poř. č. 174). Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., jelikož napadené usnesení není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998, pod pořadovým číslem 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997, pod poř. č. 88), navíc není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím. Nejvyšší soud proto, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení (srov. § 241b odst. 2 o.s.ř.) a aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o.s.ř.), dovolání podle § 243b odst. 5, § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. března 2008 JUDr. Pavel Krbek, v. r. předseda senátu