20 Cdo 3563/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně            JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné O. s. s. s. z. B., proti povinné J. H., za účasti manžela povinné G. H., pro 37 171,- Kč, zřízením soudcovského zástavního práva, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. E 1605/2004, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2006, č.j. 24 Co 278/2006-30, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení ze dne 17. 1. 2006, č.j. E 1605/2004-22 (kterým okresní soud nařídil podle rozhodnutí oprávněné ze dne 22. 4. 2002, č. 137/2002, dále ze dne 22. 1. 1998, č. 40/98, dále ze dne 23. května 1997, č. 121/1997, a ze dne 23. října 2002, č. Sř-Ro-Po-172/2001, výkon rozhodnutí), podala povinná dovolání. Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinná byla právnicky vzdělána, soud ji usnesením ze dne 9. 3. 2007, č.j. E 1605/2004-39, doručeným jí 13. 4. 2007, vyzval, aby si ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zvolila zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podala řádné dovolání; zároveň ji poučil, že dovolání musí být advokátem sepsáno a že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Na tuto výzvu však dovolatelka nereagovala a vytčený nedostatek neodstranila. Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a/, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.     Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 6, ročník 2000 pod č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o.s.ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o.s.ř. zastavil. Povinná z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněné však v tomto stadiu řízení náklady nevznikly; tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z účastníků řízení právo (§ 243b odst. 5, věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2, věta první o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 19. března 2008 JUDr. Miroslava  Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu