21 Cdo 3175/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce K. N. s.r.o., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému V. Č., o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 9 C 58/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 3. května 2006, č.j. 9 C 58/2006-14, a usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 18. 7. 2006, č.j. 9 C 58/2006-16, takto: I. Řízení o dovolání žalovaného se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud v Litoměřicích rozsudkem ze dne 3. 5. 2006, č.j. 9 C 58/2006-14, určil, že „okamžité zrušení pracovního poměru provedené dopisem žalovaného bez data nazvané rozvázání pracovního poměru – okamžité zrušení pracovní smlouvy je neplatné“, a rozhodl, že žalovaný je povinen „uhradit“ žalobci náklady řízení 7.625,- Kč k rukám „právní zástupkyně žalobce“. Dospěl k závěru, že žalovaný v posuzované listině neuplatnil žádný z důvodů uvedených v ustanovení § 54 zák. práce, pro které může zaměstnanec se zaměstnavatelem okamžitě zrušit pracovní poměr. Řízení o odvolání, které žalovaný podal proti tomuto rozsudku, Okresní soud v Litoměřicích usnesením ze dne 18. 7. 2006, č.j. 9 C 58/2006-16, zastavil. Podle názoru soudu prvního stupně odvolací řízení muselo být zastaveno proto, že žalobce přes výzvu soudu nezaplatil soudní poplatek z odvolání ve výši 1.000,- Kč (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Podáním ze dne 8. 3. 2007, doplněným do protokolu sepsaného u Okresního soudu v Litoměřicích dne 10. 4. 2007, podal žalovaný „proti všem soudním rozhodnutím, které se týkaly neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru č.j. 9 C 58/2006“, dovolání. Nejvyšší soud ČR rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. § 236 odst. 1 o.s.ř.). Rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 3. 5. 2006, č.j. 9 C 58/2006-14, v této věci ani jeho usnesení ze dne 18. 7. 2006, č.j. 9 C 58/2006-16, není rozhodnutím odvolacího soudu; jde o rozhodnutí soudu prvního stupně a již z tohoto důvodu je jejich přezkum dovolacím soudem vyloučen; občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání podaného proti takovým rozhodnutím soudu prvního stupně (srov. § 10a o.s.ř.). Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 3. 5. 2006, č.j. 9 C 58/2006-14, a proti usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 18. 7. 2006, č.j. 9 C 58/2006-16, zastavil (§ 243c odst. 1, § 104 odst. 1 věta první o.s.ř.). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalovaný, který z procesního hlediska zavinil, že řízení o jeho dovolání bylo zastaveno, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 15. července 2008 JUDr. Mojmír Putna, v. r. předseda senátu