22 Cdo 5428/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně B. B. C. – B. O., a. s., zastoupené advokátem, proti žalovaným: 1) Ř. s. a d. ČR, zastoupenému advokátem, a 2) S. CZ a. s., zastoupené advokátem, o určení neplatnosti kupní smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 38 C 275/2007, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. září 2007, č. j. 12 Co 385/2007-140, takto: I.   Dovolání se odmítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Obvodní soud pro Prahu 4 (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 30. července 2007, č. j. 38 C 275/2007-127, zamítl návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření, jímž by žalovanému 1) bylo zakázáno zcizit či jinak nakládat s nemovitostmi blíže specifikovanými ve výroku rozhodnutí. Současně rozhodl o vrácení složené jistoty. Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 27. září 2007, č. j. 12 Co 385/2007-140, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včas dovolání. Žalovaní se k dovolání nevyjádřili. Nejvyšší soud zjistil, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno řádně zastoupenou oprávněnou osobou – účastnicí řízení včas, není však přípustné. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští § 236 odst. 1 občanský soudní řád (dále „OSŘ“). Podmínky přípustnosti proti rozhodnutí odvolacího soudu jsou upraveny v § 237, § 238, § 238a a § 239 OSŘ. Napadeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým byl zamítnut návrh na nařízení předběžného opatření. Nejde o rozhodnutí ve věci samé ani o případy uvedené v § 238, § 238a a § 239 OSŘ. Dovolání tak směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není podle zákona přípustné (k tomu srovnej R 62/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání bylo proto jako nepřípustné podle § 234b odst. 5 a § 218 písm. c) OSŘ odmítnuto. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovaným náklady nevznikly (§ 243b odst. 5, § 224 odst. l a § 146 odst. 3 OSŘ).   Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 8. ledna 2008 JUDr. Marie  R e z k o v á předsedkyně senátu