29 Cdo 553/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně F. zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1)G., 2). K. F. zastoupenému advokátem a 3) J. N, zastoupenému advokátem o zaplacení 20.000,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Brně, pod sp. zn. 3 Cm 106/2002, o dovolání třetího žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. září 2005, č. j. 7 Cmo 429/2005-243, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 27. dubna 2005, č. j. 3 Cm 106/2002-228, jímž Krajský soud v Brně zastavil řízení o odvolání třetího žalovaného proti rozsudku ze dne 19. září 2002 a určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.) Proti usnesení odvolacího soudu podal třetí žalovaný dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), přičemž namítá, že soudy obou stupňů posoudily věc v rozporu s občanským soudním řádem. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237, § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. přípustnost dovolání nezakládají, když dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu nelze podřadit pod žádný z v těchto ustanoveních taxativně vyjmenovaných případů. Oproti očekávání dovolatele nelze přípustnost dovolání dovodit ani z ustanovení § 237 o. s. ř., když usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o odvolání, není rozhodnutím ve věci samé. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř. ) dovolání odmítl [§ 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř.]. O nákladech dovolacího řízení rozhodl Nejvyšší soud tak, jak se uvádí ve výroku, neboť dovolatel neměl ve věci úspěch a ostatním účastníků podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti neúspěšnému dovolateli právo (§ 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.) Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 27. srpna 2008 JUDr. Ivana Š t e n g l o v á, v. r. předsedkyně senátu