Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:NS:2008:32.CDO.311.2007.1
Datum rozhodnutí06.02.2008
SoudNS
Spisová značka32 Cdo 311/2007
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
KategorieE
Ke staženíPDF | RTF

Odůvodnění

32 Cdo 311/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy                                   JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Františka Faldyny, CSc. v právní  věci  žalobkyně S. P. A. F.C. R., a.s., se zastoupené Mgr. R. B., advokátem, proti   žalovaným 1) I.  P.  s.r.o., zastoupené  JUDr.  P.   D.,   PhD.,  LL.M,   advokátem, 2) P. O. a.s., zastoupené Mgr. D. F., advokátem, o  zaplacení 800 000,- Kč s příslušenstvím,   vedené  u Krajského soudu  v Ostravě  pod   sp.   zn. 19 Cm 458/2003, o  dovolání  žalobkyně  proti  usnesení  Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. října 2005, č.j. 4 Cmo 401/2005-59, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Vrchní soud v Olomouci shora označeným usnesením potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. července 2005, č.j. 19 Cm 458/2003-51, v odvoláním žalobkyně napadeném druhém odstavci výroku, jímž jí bylo uloženo zaplatit druhé žalované náklady řízení (výrok I.). Dále rozhodl o nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení žádnému z účastníků (výrok II.). Usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu napadla žalobkyně dovoláním, opírajíc jeho přípustnost o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 237 odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Žalobkyně snesla ze svého pohledu argumenty na podporu jí uplatněného dovolacího důvodu a navrhla, aby dovolací soud zrušil dovoláním napadené usnesení a dále usnesení soudu prvního stupně v rozsahu jeho výroku o nákladech řízení. Dovolání v této věci není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolatelka podala dovolání do usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nákladech za řízení před soudy obou stupňů. Rozhodnutí soudu o nákladech řízení má s ohledem na ustanovení § 167 odst. 1 o. s. ř. povahu usnesení. Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu, účinné od 1. ledna 2001, přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku, tj. bez ohledu na to, zda jde např. o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Přípustnost  dovolání  proti  usnesení   odvolacího  soudu   upravují ustanovení                § 237, § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. Podle § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu            a usnesení odvolacího soudu, a) jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl  ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má         ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Všem třem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným                           je společné, že  musí  jít  o rozhodnutí ve věci samé,  jímž  usnesení  o   nákladech řízení není. Ustanovení § 238, § 238a a  § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto,                            že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam taxativně vyjmenovanými usneseními. Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud  je proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), usnesením odmítl [§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c) o. s. ř.]. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, ostatním účastníkům však v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 6. února 2008 JUDr. Miroslav G a l l u s předseda senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky