32 Odo 1389/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší  soud  České  republiky  rozhodl  v  senátě složeném  z   předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Kateřiny Hornochové   v   právní   věci  žalobce PhDr. I. K.,  zastoupeného  advokátem proti   žalované S. C. a.s.,  o  zaplacení  částky  612 874,- Kč s příslušenstvím, vedené  u  Městského  soudu v P. pod sp. zn. 25 Cm 151/2000, o  dovolání  žalobce  proti   rozsudku Vrchního  soudu v P. ze dne 10. listopadu 2005, č.j. 4 Cmo 235/2004-131, takto: I. Dovolání se  odmítá. II. Žádný z účastníků  nemá právo  na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Dovolání  žalobce proti  rozsudku Vrchního soudu v P. ze dne 10. listopadu 2005, č.j. 4 Cmo 235/2004-131, v  rozsahu,  jímž   byl  potvrzen  rozsudek Městského soudu v P. ze dne 3. května 2004, č.j. 25 Cm 151/2000-100, ve výroku ve věci samé, jímž byla zamítnuta  žaloba  o zaplacení částky 612 874,- Kč s příslušenstvím, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního  řádu  ve  znění  účinném  do  31.  března 2005 - dále  též jen „o. s. ř“ (srov. bod 3. článku II.,  části  první,  zákona  č. 59/2005 Sb.,  kterým  se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení  nebyly  v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil), a nebylo  shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím  výroku  ve  věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Z obsahu dovolání se podává, že dovolatel dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. neuplatnil a že rozhodnutí odvolacího soudu napadl v rozsahu jeho potvrzujícího výroku ve věci samé z důvodu dle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., když tvrdí, že řízení před soudy obou stupňů je postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Soud prvního stupně měl podle tvrzení dovolatele pochybit tím, že odňal žalobce jeho zákonnému soudci, pokud věc převzal k vyřízení bez jakéhokoliv vysvětlení od soudkyně, jíž byla věc podle rozvrhu práce přidělena, jiný soudce. Dále  mu  vytýká,  že  přes  změnu  v  obsazení soudu předseda senátu v rozporu s § 119 odst. 3 o. s. ř. na začátku dalšího jednání nesdělil obsah dřívějších přednesů a provedených důkazů, a že aniž tyto důkazy zopakoval, v rozsudku je hodnotil a činil z nich závěry. Odvolací soud se nejenže s vadami řízení, jichž se dopustil soud prvního stupně, nevypořádal, nýbrž se podle názoru dovolatele  dopustil další vady řízení, když nevyhověl jeho návrhu na provedení důkazů označených v podaném odvolání. I když zásadní právní význam napadeného rozhodnutí  může spočívat též v řešení procesní otázky, vymezené dovolatelem prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu dle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., i v tomto případě platí, že musí jít o otázku, na jejímž řešení odvolací soud své rozhodnutí založil a jejíž řešení bylo pro rozhodnutí ve věci určující. Tak tomu však v posuzované věci nebylo, neboť shora popsané námitky dovolatele žádnou takovou otázku nevymezují. Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek neshledal ani jiné okolnosti, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít,  že  dovolání  žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud  proto, aniž  nařizoval   jednání (§ 243a  odst. 1, věta první,  o. s. ř.),  dovolání žalobce pro nepřípustnost odmítl [§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř]. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalované v souvislosti s tímto řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V  Brně 26. března  2008 JUDr. Miroslav   Gallus předseda senátu