7 Tdo 1247/2008-I U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 22. 10. 2008 dovolání obviněného J. K. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 4. 2008, sp. zn. 5 To 118/2008, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově pod sp. zn. 103 T 300/2007 a rozhodl takto: Podle § 265k odst. l tr. ř. se z r u š u j í rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 4. 2008, sp.zn. 5 To 118/2008, a rozsudek Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 4. 2. 2008, sp. zn. 103 T 300/2007. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozsudky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 2651 odst. l tr. ř. se Okresnímu soudu v Karviné – pobočka v Havířově přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 4. 2. 2008, sp. zn. 103 T 300/2007, byl obviněný J. K. v řízení proti uprchlému uznán vinným třemi trestnými činy zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. l tr. zák. uvedené v bodech 1 až 3. Pokud jde o trestné činy uvedené v bodech 1, 2, bylo podle § 37 tr. zák. upuštěno od uložení souhrnných trestů. Za trestný čin uvedený v bodě 3 byl obviněný podle § 213 odst. l tr. zák. odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na deset měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. O odvoláních, která podali státní zástupce v neprospěch obviněného a za obviněného jeho obhájkyně, bylo rovněž v řízení proti uprchlému rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 4. 2008, sp. zn. 5 To 118/2008. Z podnětu odvolání státního zástupce byl podle § 258 odst. l písm. d), e) tr. ř. rozsudek Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově zrušen a podle § 259 odst. 3 tr. ř. byl obviněný nově uznán vinným třemi trestnými činy zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. l tr. zák. uvedenými v bodech 1 až 3 a odsouzen za trestný čin uvedený v bodě 1 podle § 247 odst. l tr. zák., § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na osm měsíců se zařazením do věznice s ostrahou podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák., přičemž podle § 35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu v trestním příkazu Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 4. 3. 2005, sp. zn. 103 T 51/2005, a další obsahově navazující rozhodnutí, za trestný čin uvedený v bodě 2 podle § 247 odst. l tr. zák., § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na sedm měsíců se zařazením do věznice s ostrahou podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. a dále podle § 57a tr. zák. k trestu zákazu pobytu na území hlavního města Prahy na dvě léta, přičemž podle § 35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 24. 3. 2006, sp. zn. 103 T 71/2006, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2006, sp. zn. 67 To 157/2006, a další obsahově navazující rozhodnutí, a za trestný čin uvedený v bodě 3 podle § 213 odst. l tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na pět měsíců se zařazením do věznice s ostrahou podle § 39a odst. 2 písm.c) tr. zák. Odvolání, které za obviněného podala obhájkyně, bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto. Podle zjištění obou soudů obviněný spáchal všechny tři trestné činy zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. l tr. zák. v podstatě tím, že na své nezletilé děti J. K. a P. K. řádně neplatil výživné podle zákona o rodině, a to ve výši 800 Kč měsíčně na nezletilého J. a ve výši 700 Kč měsíčně na nezletilou P., jak mu bylo uloženo rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 24. 4. 1995, sp. zn. 32 Nc 46/95. Prvního trestného činu se podle bodu 1 napadeného rozsudku dopustil v době od 1. 3. 2003 do 15. 7. 2003 a způsobil tím dluh na výživném v celkové výši 6 878 Kč. Druhého trestného činu se podle bodu 2 napadeného rozsudku dopustil v době od 1. 1. 2005 do 23. 3. 2006 a způsobil tím dluh na výživném v celkové výši 19 500 Kč. Třetího trestného činu se podle bodu 3 napadeného rozsudku dopustil v době od 1. 8. 2006 do 28. 11. 2007 a způsobil tím dluh na výživném v celkové výši 23 500 Kč. Pokud jde o výrok o vině, Krajský soud v Ostravě uznal obviněného vinným úmyslnými trestnými činy zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. l tr. zák., jak je zřejmé z tzv. právní věty výroku o vině v jeho rozsudku ve znění „úmyslně neplnil svou zákonnou povinnost vyživovat jiného”, zatímco Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově uznal obviněného vinným nedbalostními trestnými činy zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. l tr. zák., jak je patrno z tzv. právní věty výroku o vině v jeho rozsudku ve znění „neplnil, byť z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat jiného”. Obviněný podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě. Tento rozsudek napadl v celém rozsahu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Základní námitka obviněného proti tomu, že z jeho strany šlo o trestné činy, byla založena na tvrzení, podle něhož neplatil výživné proto, že mu to neumožňovaly jeho výdělkové a majetkové poměry. Kromě toho obviněný poukázal na to, že s dětmi se nijak nestýká, že děti ho ani za svého otce nepovažují, že na něj ve skutečnosti výživou ani nejsou odkázány, že jejich výživa je adekvátně zajištěna jinak a že jeho jednání nemělo žádný škodlivý následek. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby ho zprostil obžaloby. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství označila dovolání za důvodné v části, v níž obviněný namítl své nedostatečné výdělkové a majetkové poměry. Poukázala na to, že v provedených důkazech není žádný podklad ke zjištění, jaké byly tyto poměry obviněného v době spáchání činů, a že soudy se s touto otázkou vypořádaly tak, že se nepřípustně opíraly jen o určité fikce. Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou soudů a aby přikázal Okresnímu soudu v Karviné – pobočka v Havířově věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst.3,4 tr.ř. napadený rozsudek i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné. Objektivně bylo zjištěno pouze to, že obviněný ve třech obdobích specifikovaných ve výroku o vině neplatil soudem stanovené výživné na dvě nezletilé děti v celkové výši 1 500 Kč měsíčně. Z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 24. 4. 1995, sp. zn. 32 Nc 46/95, jímž bylo o výživném rozhodnuto, vyplývá, že výše výživného byla stanovena s ohledem na zjištění, že obviněný jako horník vydělával asi 10 000 Kč měsíčně. Otázka, jak vysoké je výživné, jehož neplacením byl spáchán trestný čin, resp. otázka, zda obviněný s ohledem na své schopnosti, možnosti a majetkové poměry (a také s přihlédnutím k odůvodněným potřebám oprávněných osob) vůbec mohl výživné platit, je předběžnou otázkou, která je významná pro posouzení viny obviněného. Z ustanovení § 9 odst. l tr. ř. vyplývá, že soud, který v trestním řízení rozhoduje o vině obviněného trestným činem zanedbání povinné výživy, není vázán pravomocným rozsudkem soudu, který v občanském soudním řízení rozhodl o výši výživného. Soud rozhodující v trestním řízení posoudí uvedenou předběžnou otázku samostatně. Musí se při tom řídit hledisky stanovenými v § 96 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a na podkladě důkazů zjistit skutkové okolnosti, které těmto hlediskům odpovídají. V posuzovaném případě bylo trestní stíhání obviněného vedeno jako řízení proti uprchlému. Obviněný nebyl ani jednou vyslechnut. O způsobu jeho života v době spáchání posuzovaných činů, zejména pak o zdrojích jeho příjmů, nebylo zjištěno nic jiného než to, že od 12. 3. 2003 do 25. 1. 2005 byl úřadem práce evidován jako uchazeč o zaměstnání, že šlo o tzv. sankční ukončení evidence a že nepobíral žádné sociální dávky. Tato zjištění v podstatě nelze nijak hodnotit z hledisek uvedených v § 96 odst. l zák. o rodině. Toho si byly oba soudy patrně vědomy a proto nedostatek rozhodných zjištění nahradily úvahami, pro které však neměly žádný podklad. Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově vycházel z úvahy, kterou sám výslovně označil za fikci, že když obviněný v občanském soudním řízení nepožádal o změnu výše výživného, jsou jeho poměry stejné jako v době, kdy bylo o výši výživného rozhodnuto. Tím však nelze nedostatek bližších a konkrétnějších zjištění nahradit, neboť je stejně dobře možné i to, že poměry obviněného se podstatně změnily a on na to z různých důvodů nereagoval návrhem na zahájení řízení směřujícího ke změně výše výživného. Krajský soud v Ostravě nad rámec úvah Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ještě zdůraznil, že obviněný sám znemožnil zjištění svých poměrů pobytem na neznámém místě. Další úvahy Krajského soudu v Ostravě vedené v tom směru, že obviněný „neprojevil vážný zájem o zaměstnání, pokud ani nebyl evidován u úřadu práce, přičemž nečinil žádné kroky k tomu, aby alespoň po dobu, kdy se mu podaří opatřit zaměstnání, využil záchranné sociální sítě státu”, se s hledisky uvedenými v § 96 odst. l zák. o rodině obtížně srovnávají, protože chybí bližší zjištění, jaká konkrétní zaměstnání mohl obviněný prostřednictvím úřadu práce získat, jakých mohl v těchto zaměstnáních dosahovat výdělků, jak vysoké sociální dávky mohl při splnění stanovených podmínek pobírat apod. Chybí také zjištění, za jakých okolností a z jakých důvodů bylo ukončeno zaměstnání, v němž obviněný dosahoval příjmu umožňujícího platit stanovené výživné, a zda obviněný mohl v tomto zaměstnání pokračovat i v době posuzovaných činů. Nedostatek naznačených zjištění, která byla významná z hlediska aplikace ustanovení § 96 odst. l zák. o rodině, nemohl být překlenut způsobem, k němuž se oba soudy uchýlily. I když ostatní námitky obviněného byly zjevně neopodstatněné, nic to nemění na závěru, že při nedostatku potřebných zjištění podřaditelných pod hlediska uvedená v § 96 odst. l zák. o rodině je napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě rozhodnutím, které spočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. To platí i ohledně rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově, který je součástí řízení předcházejícího napadenému rozsudku. Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněného zrušil rozsudky obou soudů, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Okresnímu soudu v Karviné – pobočka v Havířově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V rámci nového projednání věci Okresní soud v Karviné dostupnými důkazy zjistí skutkové okolnosti významné z hlediska ustanovení § 96 odst. l zák. o rodině, na podkladě těchto zjištění posoudí, zda vůbec, resp. v jaké výši obviněný mohl platit výživné, a v závislosti na tom znovu rozhodne o tom, zda a v jakém rozsahu je obviněný vinen. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. října 2008 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec