7 Tdo 741/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 11. 6. 2008 o dovolání obviněného P. G. , proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 23. 1. 2008, sp. zn. 14 To 342/2007, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 1 T 101/2007 t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. G. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í Rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. 1 T 101/2007, byl obviněný P. G. uznán vinným trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. a pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 222 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle § 222 odst. 1 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na 27 měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák., § 60a odst. 1, 2 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu 3 roky za současného vyslovení dohledu nad obviněným, přičemž podle § 60a odst. 3 tr. zák. mu byla uložena přiměřená omezení specifikovaná ve výroku rozsudku. Proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě podal státní zástupce v neprospěch obviněného odvolání, a to jen proti výroku o trestu. Z podnětu tohoto odvolání Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 23. 1. 2008, sp. zn. 14 To 342/2007, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému uložil podle § 222 odst. 1 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody na 2 roky nepodmíněně se zařazením do věznice s dohledem podle § 39a odst. 3 tr. zák. Obviněný podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Napadl výrok o uložení trestu, a to s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Trest uložený Krajským soudem v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích označil za nepřiměřeně přísný. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout nebo aby po zrušení napadeného rozsudku sám ve věci rozhodl potvrzením rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě. Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Námitky ohledně přiměřenosti uloženého trestu se sice týkají aplikace hmotného práva, v daném případě zejména ustanovení § 23 odst. 1 tr. zák., § 31 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák., avšak přesto nejsou dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a to ani v té jeho variantě, která záleží v „jiném nesprávném hmotně právním posouzení“. Nejde-li o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát z důvodu, že je vadný výrok o vině, lze výrok o uložení trestu dovoláním napadat z hmotně právních pozic zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. V poměru mezi dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. se jedná o to, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je obecným hmotně právním dovolacím důvodem, zatímco dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je speciálním hmotně právním dovolacím důvodem stanoveným ve vztahu k výroku o uložení trestu. Z toho vyplývá, že chce-li dovolatel napadat jen výrok u uložení trestu a přitom namítat porušení hmotného práva, může tak učinit jen s odkazem na speciální dovolací důvod uvedený v 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Nedostatek tohoto důvodu, do jehož rámce nespadají námitky ohledně přiměřenosti trestu, pokud byl uložen přípustný druh trestu v mezích zákonné trestní sazby, není možné obcházet tím, že se tyto námitky podřadí pod dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. To je ostatně v souladu i s povahou dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem určeným jen k nápravě nejzávažnějších vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby rozhodnutí soudů prvního a druhé stupně byla běžně přezkoumávána ještě třetí instancí. Opačný výklad ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který by do jeho rámce zahrnoval i námitky týkající se přiměřenosti uloženého trestu, by byl očividně nelogický, neboť by činil ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. nadbytečným, bezobsaženým a v podstatě nefunkčním. Při takovém výkladu by totiž uložení nepřípustného druhu trestu a uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu bylo vždy „jiným nesprávným hmotně právním posouzením“ ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. by pak nedávalo žádný smysl. Nejvyšší soud nepovažoval námitky obviněného za zákonný dovolací důvod. Proto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek uvedených v § 265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 11. června 2008 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec