20 Cdo 2024/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného O. W., proti povinnému J. B., pro dlužné a běžné výživné, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 73 Nc 10898/2008, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27.2.2009, č.j. 18 Co 108/2009-40, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud nařídil usnesením z 23.10.2008, č.j. 73 Nc 10898/2008-7, exekuci pro dlužné a běžné výživné a jejím provedením pověřil navrženého soudního exekutora. Krajský soud změnil jeho usnesení tak, že návrh na nařízení exekuce a pověření soudního exekutora zamítl. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl oprávněný dovoláním směřujícím pouze do výroku III., jímž mu byla uložena povinnost k náhradě nákladů soudního exekutora. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech exekuce (stejně jako usnesení o nákladech řízení) není rozhodnutí ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4). Nejvyšší soud proto – aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení dovolatele advokátem (srov. § 241b odst. 2 in fine o. s. ř.) – dovolání podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř.; povinnému však ve stadiu dovolacího řízení (podle obsahu spisu) náklady nevznikly. . Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. července 2009 JUDr. Vladimír  Mikušek, v. r. předseda senátu