20 Cdo 2649/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných a) Ing. J. N., b) E. P. proti povinným 1) J. K. a 2) M. K., za účasti další oprávněné JUDr. I. L., advokátky, jako správkyně konkursní podstaty úpadce L. s.r.o. – v likvidaci, a vydražitelů 1) I. H., a 2) S. R., o výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnických podílů povinných na nemovitostech a prodej spoluvlastnického podílu úpadce, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 14 E 690/99, o dovolání 2) povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně z 8.11.2006, č.j. 12 Co 850/2005-358, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud odmítl odvolání 2) povinné a potvrdil usnesení z 26.10.2005, č.j. 14 E 690/99-287 a usnesení z téhož dne, č.j. 14 E 690/99-289 (obě označena též sp. zn. 14 E 1134/2001 a ENc 93/2004), podala 2) povinná dovolání. Jelikož dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení (spočívající v absenci náležitostí dovolání podle § 241 odst. 1 o.s.ř.) a nebylo ani sepsáno advokátem, soud dovolatelku usnesením z 19.4.2007, na č. l. 374, doručeným jí 4.5. téhož roku, vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení nedostatky podání odstranila a zvolila si zástupcem advokáta, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání. Zároveň ji poučil, že nevyhoví-li výzvě, bude dovolací řízení zastaveno. Dovolatelka však vytčené nedostatky neodstranila. Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 o.s.ř. plyne, že dovolatelka (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupena advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sama podala dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelčina zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jí dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje. Protože podmínka povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání (v části směřující do prvního výroku napadeného usnesení ostatně subjektivně nepřípustné) podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil. Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, ostatním účastníkům však prokazatelné  náklady  tohoto  řízení, na jejichž  náhradu by jinak  měli dle § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. srpna 2009 JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r. předseda senátu